Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Milá Jitko, cítím Tvou tíseò. Píšeš, že ve slabých chvilkách toužíš po pøítelkyni... Proè SLABÝCH CHVILKÁCH? Je to pøece pøirozené a dùležité toužit po lásce (a� k ženì èi muži). Další vìc - kdo Ti diktuje, že musíš mít muže a dìti? Tohle není Tvoje povinnost. Je jen Jediný Šéf Tvého života, který s Tebou spolupracuje a ptá se Tì na Tvùj názor a postoj.
Neubližuj muži, který by byl s Tebou. Nenahrazuj svoji pøirozenost lží. Manželství je o vzájemné lásce, a vìøím, že by pro Tebe bylo složité (ne-li nemožné), opìtovat muži stejnou míru lásky. A tohle si ten muž nezaslouží, stejnì jako Ty.
Na Tvém místì bych se snažila pøijmout sebe samotnou (což musí být ohromnì složité - uznávám), svoji sexualitu. Máš nejlepší kamarádku, nìkoho blízkého, který by Tì nesoudil? Svìø se mu.
Pøípadnì si s Tebou budu ráda dopisovat i já (napø. prostøednictvím e-mailu), Tvùj pøíbìh se mì hluboce dotýká.
Nesuï se, lidské soudy jsou klamavé. Držím Ti palce. PÅ™ezdÃvka (jméno): Míša
|