Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj holky! Chtìla bych se vás zeptat, jak to máte s upøímností... já tøeba lidem vìtšinou øíkají to, co chtìjí slyšet (napø. Ty šaty ti sluší, nejsi tlustá) i když to tak úplnì není a pøijde mi to normální. Beru to tak, že já to lidem øíkám, oni to øíkají mì. Jenomže, když mi pak nìkdo øekne nìco nelichotivéhp upøímnì, jsem z toho sešlá. Tøeba dneska po ètení anglického textu ve škole mi jedna moje hodnì upøímná kamarádka øekla: ,,teda Bìtko, myslela jsem si, že umíš èíst, ale zjistila jsem, že neumíš." Dost mì to sebralo, protože mi to nepøišlo zas tak zlý (Když se podívám pár let zpátky...)
Jsem na to od ní zvyklá, ale vždycky to zabolí...
Nemáte nìjakou radu, jak se s tím vyrovnávat? :) PÅ™ezdÃvka (jméno): Bìtka
|