Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj holky, ráda bych vás požádala o radu. Je mi 20 let a už pøes 3 roky jsem zamilovaná do jednoho kluka. Vždycky se støídají takový stavy, kdy jsem do nìj fakt blázen, a kdy si øíkám, že do nìj zrovna zamilovaná nejsem (bohužel to ale není pravda a jen si to nechci pøiznat abych do toho úplnì nespadla). Ten kluk je strašnì milý, i pøesto, že veškerá naše konverzace je vlastnì o tom, že si jeden z druhého dìláme srandu a tak se jakoby popichujeme. No a já nevím jestli mu to mám øíct nebo ne.. je fakt skvìlý a mám pocit, že na mì se dívá, tak nìjak jinak, než na ostatní nebo že se na mì jinak usmívá, jsou tam obèas i letmé doteky, takový jakože nechtìný a prostì mám pocit, že by mohl taky nìco cítit, ale zároveò jak ho znám dlouho, tak si myslim, že on ještì na vztah není moc pøipravený a chce poøád takovou tu chlapskou svobodu. Jinak je hodnì žádaný a chce ho hodnì holek a on si to moc dobøe uvìdomuje, ale èeká na tu pravou, která nejdýl vydrží èekat. Tak co myslíte? Mám mu to øíct? Už tøeba jenom pro mùj pocit, abych vìdìla jestli je to vùbec do budoucna možný? A jestli jo, tak jak mu to mám øíct? Nikdy jsme spolu nevedli nìjaký vážný rozhovor. Omlouvám se za tak dlouhý dotaz a pøedem dìkuji za všechny odpovìdi. Požehnaný zbytek úterý! PÅ™ezdÃvka (jméno): Kateøina
|