Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj Katy, to je mi líto, že to takhle dopadlo. Možná si ta Tvoje kamarádka ani plnì neuvìdomuje ten svùj problém nebo si nechce pøiznat, že nìjaký problém má. Myslím, že je to pomìrnì èastá reakce. Tøeba jí ten její pomìr k jídlu pøipadá v poøádku, pokud doma žádné normální jídlo nedostane. Ono je to tìžké, Ty i když s ní kamarádíš, tak nikdy nemùžeš vìdìt pøesnì do detailu, jak to v jejím životì a v její rodinì vypadá, a já to už vùbec nemùžu vìdìt. Podle toho, jak to popisuješ, nevím, jestli to opravdu je porucha pøíjmu potravy, nebo spíš jde o to, že jí doma nedávají poøádné jídlo. V poøádku to ale urèitì není. Nevím ale, jestli má smysl to teï ještì nìjak víc øešit - asi by se to nemìlo nechávat jen tak, jenže je riziko, že èím víc to budeš øešit, tím víc se ona naštve. Asi bych jí to teï už nevysvìtlovala, spíš bych to na Tvém místì nechala nìjakou dobu uležet, tøeba si uvìdomí sama, že to s ní myslíš dobøe. Zkus to svìøit Bohu, tu svou kamarádku i celý váš vztah. A pøípadnì se o tom poradit se svými rodièi nebo s nìkým jiným z dospìlých. PÅ™ezdÃvka (jméno): Fontinai
|