Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj, naprosto chápu Tvùj stav, aèkoliv jsem ho sama nezažila. Píšu Ti z pohledu èlovìka, který zažívá to, co si Ty \"pøeješ\" (nerada používám tohle slovo, protože bych øekla, že to až tak nevystihuje to, co cítíš, avšak nevím, jaký jiný výraz použít). Pøed víc jak rokem mi pøišli na nemoc. Není nijak strašná a když beru léky a dodržují dietu, nehrozí mi v blízké budoucnosti ani smrt. Avšak každý den mi dává najevo že tu je. Jedná se o bolest, která mi brání ve spoustì vìcech a která není pøíjemná. Dále jsou tu pobyty v nemocnici asi tøikrát do roka, nepøíjemná vyšetøení... Navíc z tohoto dùsledku mám rapidnì sníženou imunitu, takže èasto marodím. Mùžeš si øíct: \"No jasnì, kolem tebe jsou ale lidi, kteøí ti pomáhají a politují tì. Navíc ti léky mohou snížit bolest.\" Co znám dlouhodobì nemocné lidi, nikdo se nechlubí, že s ním nìco není v poøádku, to samé platí i pro mì. Osobnì ani o lítost nestojím. A léky proti bolesti nejsou úplnì fajn - nièí játra a mívají dost nepøíjemné vedlejší úèinky (aspoò tak to mám z vlastní zkušenosti). Píšu Ti proto, aby, by� to urèitì víš, sis opravdu uvìdomila, že nemoc není nic pøíjemného a že bych tisíckrát radìji byla zdravá. Moc na Tebe myslím, hlavnì se za to nijak neobviòuj, nemùžeš za to. A Vy ostatní, co si moji odpovìï ètete - važte si svého zdraví, a jestliže je tu nìjaká, která je nemocná, pamatujte na to, že každá bolest jednou pomine a když se budete cítit úplnì nejhùø, pøijde pomoc. Vážím si daru Života a miluji ho. PÅ™ezdÃvka (jméno): Nemocná
|