Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Neboj :) prožívám nìco podobného.
Zkus se nejprve upøímnì pomodlit. Nemyslím jako Otèenáš a tak (to samozøejmì mùžeš), ale zkus si s Bohem popovídat, jako kdyby to byl tvùj nejlepší kámoš, bìž tøeba do kostela èi kaple, jestli ho máš blízko. Øekni Bohu, jak se cítíš, jak tì to hroznì štve a že si moc pøeješ mít nìkoho ráda a chceš, aby i on tì mìl moc rád. Zeptej se ho, co si myslí o tom klukovi. Zeptej se nìjaké osoby, které vìøíš.
A polož si otázku.
Proè ho mám ráda. Vím, že najdeš mnoho vìcí a kdybych ti teï øekla, že to jsou tøeba vnìjší znaky, jako vzhled a pod., tak øekneš, že to není pravda. Vím to, stalo se mi to taky.
Zjistila jsem, že každý ten jeden ,,vztah\", který jsem si naivnì vytvoøila a pøedstavovala a vysnila a plakala a prosila, tak každý tento bolestivý vztah mì nìkam posunul. Bez každého vztahu bych nebyla tím, kým jsem.
Hodnì štìstí :) PÅ™ezdÃvka (jméno): Lilda
|