Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj holky. Mám trable. Chodím do prváku na gympl- 8leté.(je mi 16) Minulej rok, pøišel an ètyøleté do prváku kluk(ted mu je 17). Moc se mi líbil. Nìco mì knìmu moc pøitahovalo. Potkávaly jsme se ve mìstì a pak 2x jel se mnou vlakem, každej jsme sedìly v jiném vagonì, ale když jsme nastupovali tak jsme se na sebe pokaždé koukly. Jedu 2 zastávky, ani jednu nevystupoval. Takže jel dál nìž já. (Nevypadalo to moc, že si mì nìkdy všiml, sice jo, koukl na mì ve škole, možná se nìkdy usmál, ale nikdy nic víc) Další rok, chodil do druháku pouze 3 mìsíce. Pak odešel. Bylo mi to líto, ale stále jsem na nìj myslela, potkávala jsem jeho kámoše. Hned když jsem ho poprvé vidšìla, zaèala jsem ho hledat na facebooku, nenašl jsem ho. Usoudila jsem, že ho nemá. Ale letos pøed týdnem jsem ho našla. A kamarádka mu poslala za mì žádost, i pøes mùj nesouhlas. Napsala jsem mu, ptala jsem se ho, zda chodil na gympl , proè odešel atd. Psali jsme si o škole. A onmi nakonec nabídl, jestli chci tak že si mùžem psát zítra. Další den nenapsal, a já mu omylemnapsala zprávu, která mìla být té kamarádce, která mu poslala moji žádost. Nebylo tam nic, co by mu napovìdìlo, že to byo psáno o nìm. Kromì èasu, kdy jsme si zaèaly psát den pøedtím. Omluvila jsem se mu, že to je špatnej chat, onže v poho. Èekala jsem, že napíše dál, ale nic. Byla jsem tošku (možná víc) smutná. Tak jsem mu napsala, jaký byl den a zda má sourozence, jak dloho hrjae hokej, bydlí na intru. Parkrát se mì taky na nìco zeptal (cca3x, já sai 5x) ale nic víc. Nìkdy mu trvalo dlouho než si moji zprávu pøeèetl. Poprvé mi odepisoval hned. Ten den, jsme se ani nerozlouèily, prostì jsme pestaly psát, Ani jeden jsme asi nevìdìli co napsat. Teda já nevìdìla, jemu to bylo asi jedno. Další den, což byl pátek byl onlne, ale nenapsal, dostala jem radu, at ho mu nepišu, až tøeba ob den. Bylo mi to moc líto, že mi nenapsal. Píše se s ním fakt dobøe. Cestou k babièce jsem v autì breèela, nevím proè, zda že minenapsal. Nebo z mé lítosti, nevím. Každopádnì ani v sobotu nenapsal-mìla jsem trošku blbou wifi.
Mám trošku problém s tím, že dìlám ze všeho nìco víc. A hned si øíkam, je to by mohl být on. Porpvé když se mi to stalo, nì to fakt mrzelo, protože jsem za to mohla trošku sama. Nikdy jsem nemìla kluka, jsem z toho neštastná a naivní a dìlala jsem si ublbé naivní nadìje. Øíkám si zda jsem an tohohle kluka, si taky nìudìlala nìjaké blbé nadìje, nedìla nìco víc z nìèeho. Každopádnì øeším otázku, zda mu mám psát dál nebo ne. Protože nìjak to neopìtuje. Kámoška mi øíkala (zná jeho sestru, a trošku od vidìná jeho) je tp moc honedj kluk, s holkama to umí, baví se s nima, je to takovej ten gentleman, šarmantní a oèividnì se líbil spoustì holkám. Není zas takovej typ hezouna. Doufám, že chápete.
Mám mu tedy psát dál? Snažit se? A proè tohle všechno dìlám? Jemz toho strašnì smutná.
Hlavnì nejvíc divný je, že klukovi, kterej vás nezná a po pù roce co ho nevidíte, si ho pøídáte do pøátel a napíšete mu. Jde hned vidìt, že se vám líbí, že? Jsem neštastná, zoufalaá naivní, smutná.
Poradte mi prosím. Se vším.
Moc se omlouvám za tak dlouhý dopis a dìkuju za jakékoliv zprávy. PÅ™ezdÃvka (jméno): Klára
|