Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Když se nedokážeš sednout se spolužáky, proè to nezkusit jinde? Pøidat se do spolèa, ke skautùm... Taky jsem si s nimi nesedla a došlo mi, že nemá cenu se to snažit zmìnit. Prostì jsou jiní. I Ty si jiná - pøesnì taková, jakou Tì Bùh chtìl. Je lépe být se sebou spokojená. Taky mívám pocit, že se nikomu nelíbím, ale to už mì taky pøešlo. Vìøím, že ten Pravý pøijde v èase, kdy na to budeme nejvíce pøipravení, abychom si padli do oka. Nevím, co øešíš na facebooku, ale jestli toužíš po pøáních k narozeninám a likùm ke statusùm je tøeba si uvìdomit, že to, že Ti nìkdo nenapíše neznamená, že na Tebe nemyslí. Facebook nás na nìjaké narozeniny upozoròuje poøád a ne každého baví na to reagovat. Stejnì tak liky a komentáøe.
Pokud jde o ten život naplno - co takhle udìlat nìkdy nìco pro sebe? Zajít si zaplavat, koupit si trièko (mùžeš jít i s kamarádkou), dát si nìco v kavárnì... jen tak. A mùžeš se pustit i do nìèeho vìtšího - naplánovat si s kamarády víkendový výlet. Tenhle Tvùj stav depresí a oèekávání bude trvat jen tak dlouho, dokud s tím sama nìco neudìláš. Budu se za Tebe modlit. PÅ™ezdÃvka (jméno): Maruška
|