Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj,
když jsem poprvé zaèala chodit s jedním klukem, taky jsem øešila, co se ještì smí a co ne. Odpovìï jsem našla v jedné homilii a jednom èlánku na køes�anském webu. Oba zmínìné zdroje, mìly spoleènou myšlenku:že jsme všichni bratøi a sestry. Z toho logicky vyplývá, že bychom se podle toho k sobì mìli chovat (i ti kteøí zrovna spolu chodí). Dovedeš si pøedstavit, že by jsi dala francouzský polibek svému bratru? Já teda ne. Takže si myslím francouzský polibek patøí až do manželství. Myslím si, že je to tak správnì, protože když se muž a žena k sobì chovají dùvìrnìji než bratr a sestra, zaèíná se rozjíždìt pomyslný vlak, který bývá obtížné zastavit a proto mnoho párù potom dìlá vìci, které pùvodnì nemìli v plánu. Doporuèuji pøeèíst knížku a øídit se radami, které jsou v ní uvedené Proè spolu pøed svatbou nebydlet a nespat od Martina Kvapilíka. PÅ™ezdÃvka (jméno): Petra
|