Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj Maruško :-)
Jsem s mým klukem rok, je mi 15,jemu 18 a když jsme zaèínali bylo mi 14,jemu 17...bydlíme od sebe 13km...a po pravdì mì taky nìkdy štve,že se s ním nemùžu èastìji vídat..ale má to i své plusy,vždycky se na sebe tìšíme :-)
U tebe záleží na tom, z jaké pøíèiny se nemùžete vidìt...tu konkretní tvou pøíèinnu nevím, ale pár pøíèin uvedu
....10km není zas taková dálka, aby èlovìk sedl na kolo a jel (mùj za mnou takto jezdil od jara do podzimu každý týden)...taky záleží kolik má každý z vás povinností a jestli vám vùbec èas umožòuje se vidìt...o to víc se potom oceòuje to když si oba udìláte pro toho druhého èas....když jsem s ním zaèínala chodit, musela jsem se pár vìcí vzdát a myslím, že kdybych to neudìlala tak bych s ním teï nebyla...hlavnì si dobøe rozmyslet, èeho se vzdát...myslím, že i velkou roli v tom mùžou hrát rodièe..zvláštì když ho neznají...když se o nìm dozvìdìli,nechtìli a� ve 14 s nìkým chodím natož abych za ním jezdila...a bum,pøedstavila jsem ho našim a postupem èasu ho mají víc a víc rádi...a úplnì normálnì (i ve 14) mì za ním pouštìli, pouštìjí a doufám, že i budou..:-D...a taky mám moc spolužaèek, které chodí vìtšinou s nìkým ze školy, ze tøídy, z mìsta a vidí se každý den...nechápou jak vùbec mùžu chodit s nìkým, se kterým se vidím (když se podaøí) 1x týdnì...dobøe,ale kolika holkám tento vztah vydržel tak dlouho co mì?...nevím ani o jedné...ano stýská se mi celý týden po nìm ale když se vidíme...jsem strašnì š�astná v každém okamžiku co s ním jsem:-) Asi nejsilnìjší vìc, kterou ale mùžeš udìlat je, že se pomodlíš, a jak to má být tak tak to bude:-) Já to dìlám dennì a nechávám se Bohem vést:-) Zatím to vychází a já jsem š�astná:-) PÅ™ezdÃvka (jméno): Pro Marušku
|