Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj holky. Prosím, poraïte... Na konci prázdnin jsem byla pryè. Nevím, jestli jsem se tam nìjak zmìnila, ale po návratu mi pøíjde, že mì moc lidí neposlouchá, nezajímám je... a navíc, když jsem se vrátila, dozvìdìla jsem se jednu vìc, která mì hodnì mrzí a jsem z toho smutná. Poøád na to musím myslet i když vím, že bych nemìla, protože se tím nic neudìlám. Nemám na nic náladu. Rodièe jsou na mì najednou "hrubší", jako kdybych nìco špatnýho dìlala, ale já nevím co. Vìdí, co se mi stalo. Ale myslí si, že mì to ze dne na den pøejde nebo co. I ve škole mám pocit, že si mì nikdo nevšímá. Chtìla bych ostatním dìlat radost, tøeba jen úsmìvem, ale jsem smutná tak mi to nejde. Takže na konec ve tøídì se mnou nic není, doma jsem drzá a otravná a mám pocit, že nemám žádnou kamarádku, co by mì pochopila nebo podržela, i když je to tøeba jen pocit. To trápení se netýká ani rodiny, ani kamarádù, ale dost mì to trápí. Mìl to tak taky nìkdo? A co s tím? Potøebuju se s tím nìkomu vypsat... Dìkuju a hodnì štìstí ve škole. PÅ™ezdÃvka (jméno): Qwendy
|