Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj, já jsem v Anglii žila rok a taky nejsem zrovna ukecaná, i když oslovovat lidi mi vìtšinou problém nedìlá.
Nikdy se neboj nových výzev a nebuï nervózní, když mluvíš, protože když si øíkáš: já se zakoktám, tak se to stane. Prostì mluv a nepøemýšlej o tom, jak mluvíš, ale co mluvíš. Anglièani jsou vìtšinou hroznì pøátelští a klidní, takže tì v pohodì vyslechnou. Samozøejmì, než se nauèíš konverzaci, bude to chvíli trvat, prvních pár mìsícù jsem skoro nemluvila, jak jsem se bála, že mám špatný pøízvuk a že se zakoktám a nejhorší to bylo pøed celou tøídou, ale tak cesta nevede a já jsem se zaèala ve škole hlásit a bavit s holkami a moje mluvená angliètina se zlepšovala a zlepšovala. Èím èastìji mluvíš, tím sebevìdomìjší jsi a tím míò se zakoktáváš. Pøed týdnem, když jsem z Anglie odjíždìla, jsem už mluvila hodnì, ráda a víceménì bez chyb a pøeøeknutí a to mi pomohlo i s mluvením v èeštinì... Prostì: sezením v Èechách a strachováním se se anglicky nenauèíš. Pobytem v Anglii ano, a to i pøesto, že se prvních pár dní/týdnù/mìsícù budeš zakoktávat v každé tøetí vìtì. Nenechej se odradit neúspìchy, pokraèuj, mluv, buï sebevìdomá a zvládneš to . + E. PÅ™ezdÃvka (jméno): Eleanor
|