Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj :)
Díky Tvému pøíspìvku jsem si také vzpomnìla na léta na základce... Když jsem nìkdy pøed holkama øekla, že se mi zrovna nikdo nelíbí (a nìkdy ve svém okolí prostì nemáš nikoho, kdo by Ti padl do oka), nevìøily mi a myslely, že lžu, a že jim to jen nechci øíct :/ :D Takže chápu, jaké to pro Tebe bylo...
Z pohledu dvacetileté (již ženy? :D ) mohu øíci, že cokoliv, co se událo na základce, nebyla láska... Možná to zní drsnì, ale je opravdu minimum párù, které by zùstali spolu od základky po celý život :/ Ale ono je to vlastnì zcela pøirozené :) Holky a kluci ve vìku do tìch patnácti let ještì nejsou zralí lidé, chápou lásku a život celkovì úplnì jinak, než starší.
Pøiznám se Ti, že do svých devatenácti let jsem vystøídala asi sedm klukù (a to opravdu nepoèítám ty, se kterými jsem byla tøeba jen jednou na schùzce)... A s nìkterými to nebylo jen držení za ruèièku nebo líbání... Když mi bylo devatenáct, poznala jsem toho pravého a teprve tehdy zjistila, co je opravdová láska. A už vím, že pøestože jsem si tenkrát myslela, kdovíjak nejsem zamilovaná, nemilovala jsem. Byla jsem možná poblouznìná, ale nebyla to láska. Vìtšinou mi ty vztahy dopadaly tak, že jsem po pár týdnech, èi mìsících zjistila, že mì ten kluk vlastnì ani tak nepøitahuje, že na nìm vlastnì nic nevidím, a vztah jsem ukonèila... Pak se na mì okolí dívalo, jakože støídám kluky a já jsem byla sama ze sebe zoufalá, že nedokážu nikoho milovat. Jenomže on jen nepøišel ten pravý èas :)
Chtìla bych Ti nìjak popsat, jak vypadá opravdová láska... Ale ono to úplnì nejde. Jen vím, že až pøijde, nebudeš mít pochybnosti, poznáš to :) Budeš cítit, že jste na stejné vlnì, že jste jako dvì poloviny jedné nádherné duše, která je kompletní, až když se ty poloviny potkají.... budete se o sebe zajímat, 100% si dùvìøovat, øeknete si to, co nikdo jiný neví, obìtujete se pro sebe navzájem... Chtìla bych to slovy vyjádøit, ale to jsou potom už zkrátka pocity, které nejde dost dobøe popsat :) ...už to nejsou žádní motýli v bøiše, ale daleko víc... Kolikrát mám pocit, že mám srdce tak naplnìné láskou, že skoro cítím, jak høeje, jak pomalu pøetéká a napíná se k prasknutí...
Myslím, že takovou lásku patnáctileté (odpus�) dìti toto ještì nemohou zažít...
Je rozdíl být do nìkoho zamilovaný i pøes jeho vady a milovat a pøijímat nìkoho, i když má urèité vady... Zamilovanost pøehlíží, láska vidí a trpìlivì pøijímá. Pokud nìkdo øekne: \"Jo, on je trochu nespolehlivý a zapomíná, co slíbil, ale já ho stejnì miluju. On se èasem zlepší.\" tak to je zamilovanost. Naopak vìta \"Štve mì, když nìkdy zapomene, co slíbil, a taky mì mrzí, že se na nìj obèas nedá spolehnout. Vím však, že ani já nejsem bez chyby, proto jsem ochotná snažit se nezlobit se na nìj pokaždé, když nìco nedodrží.\" znaèí lásku.
P.S. Modli se za svého budoucího manžela! :) To je tak nesmírnì dùležité, i když mnohdy opomíjené... Holky si totiž nìkdy Pána Boha pletou s donáškovou službou. Nestaèí jednou vytoèit telefonní èíslo a èekat na zázrak. Vìtšinou to trvá i roky, než pøijde ten správný èas. Ale pokud bude pøítel vymodlený, bude vztah požehnaný :)
Pøeji Ti, a� se Ti daøí a a� najdeš svou pravou lásku :) PÅ™ezdÃvka (jméno): Alli
|