Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj m\'lady :D
Úplnì chápu, jak se citíš :) Jsem z menšího mìsta a vìøících klukù mýho vìku je tam vskutku pomálu. Jsou fajn, o tom žádná, ale ne tak, abych s nima zaèala chodit... Svojí první lásku jsem si \"odbyla\" se spolužákem (dávám to do úvozovek, protože toho nelituju). Nebyl vìøící, nebyl vlastnì nic z toho, jak jsem si v tý dobì pøedstavovala svýho kluka. Ale mìl mì hroznì rád a tak jsem do toho šla. Problém byl, že když jsem zjistila, že to asi nebude to pravý oøechový, bylo to pro nìj nìco hroznì bolestivýho a mì mrzelo, že ho musím takhle ranit. Potom jsem si øekla, že prostì nebudu chvíli s nikým chodit a nebudu se soustøedit na kluky, mezitím jsem zmìnila školu a šla do Prahy a voilá - hned první mìsíc jsem potkala kluka svých snù. :D Vìøícího, vtipnýho, dokonalýho (pro mì) ve všech ohledech. Co tím chci øíct - ne to, že všichni fajn kluci jsou v Praze :D ale že bysme se nemìly honit za klukama, i když bysme nìjakýho moc chtìly. Pokud nám Pán Bùh zamýšlí sehnat manžela, tak to udìlá ve chvíli, kdy to bude nejpøíhodnìjší. A vybere nám takovýho, ze kterýho budeme paf! Chce to notnou dávku odvahy mu v tomhle vìøit, ale stojí to za to :) Mìj se krásnì, držím ti palce! PÅ™ezdÃvka (jméno): Míša
|