Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
ahoj, když mi bylo 13-15, mìla jsem ten stejný problém. Xkrát jsem si všelijaké monology pøehrávala v hlavì, trápila jsem se a co víc, v tomhle vìku jsem se strašnì stydìla! Dnes je mi 20 a vím, že ten stud nebyl mojí povahou, ale pubertálním vývinem, jakousi nerovnováhou. Ten problém, který popisuješ jsem mìla, ale pak zcela odeznìl, takže neboj, vìkem to urèitì obrousíš:) Dnes se už vyjaddøuju sebevìdomìji, ale nìkdy lidi krabatí èelo, protože mi nerozumí (èím víc se snažím pøesnìji vyjádøit, tím víc to dopletu). Takže rada? Nemluv rychle, usmívej se, zpomal dech, nestresuj se. Trénuj proslovy pøed zrcadlem, rodinou a kamarády. PÅ™ezdÃvka (jméno): hippo
|