Původní příspěvek:
ahoj, kdy mi bylo 13-15, mla jsem ten stejn problm. Xkrt jsem si velijak monology pehrvala v hlav, trpila jsem se a co vc, v tomhle vku jsem se stran stydla! Dnes je mi 20 a vm, e ten stud nebyl moj povahou, ale pubertlnm vvinem, jakousi nerovnovhou. Ten problm, kter popisuje jsem mla, ale pak zcela odeznl, take neboj, vkem to urit obrous:) Dnes se u vyjadduju sebevdomji, ale nkdy lidi krabat elo, protoe mi nerozum (m vc se snam pesnji vyjdit, tm vc to dopletu). Take rada? Nemluv rychle, usmvej se, zpomal dech, nestresuj se. Trnuj proslovy ped zrcadlem, rodinou a kamardy. Přezdívka (jméno): hippo
|