Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj, jako bys mi mluvila z duše. Jsem už starší, a taky žádnej kluk ještì nikdy nebyl. A ani to nevypadá, že se to v dohledné dobì zmìní. Ostatní se dávají do dvojic hravì, ale u mì to asi nìjak nejde. Asi je to v tom, že oni vycítí, že si nevìøím, nebo jsem zakøiknutá, nebo si netroufají, fakt nevím. Co se týèe vzhledu, tak to si taky moc nevìøím. Pøijde mi, že všichni kolem jsou mnohem hezèí. Já jsem se taky musela vyrovnat se svýma vlasama, nemocí, i tím, že kvùli matice nikdy nepùjdu na vysnìné gymnasium. No a momentálnì se snažím srovnat s tím, že nemám žádného kluka a kdoví kdy nìjakého budu mít. Je to tìžké, když kamarádky mají, já vím. Co bych ti poradila? Tìm holkám nevìø, podle mého názoru neexistuje žádná vyloženì škaredá holka. Možná bych obèas vyrazila nìkam na spolèo, nebo duchovní cvièení pro mládež, je to pøíležitost nìkoho poznat. A pøijmout se taková, jaká jsi. A pomodlit se za tu situaci. Držím nám palce:) PÅ™ezdÃvka (jméno): uršula
|