Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj,
mám na srdci prosbu, kterou sebou nosím už hoooodnì dlouho:
Mìla jsem kamaráda nebo spíš kluka s kterým jsem se prostì jen znala z kostela, ze základky, ze scholy... ale on se mnou chtìl chodit... bylo to už dávno v šestý trídì a on byl v osmí. Já jsem s ním nechtìla chodit, ale on mì poøád otravoval a psal mi esemesky a� s ním jdu ven atd. Já jsem nechtìla, ale pøitom jsem nevìdìla, co napsat, protože jsem ho nechtìla zranit a navíc jsme se èasto vídali. A takhle to šlo 3 roky a myslím, že bychom to mìli ukonèit já ho opravdu nechci brát víc než jako kamaráda a pøitom ho nechci zranit... vždycky se na mì dívá v kostele a já nevím kam uhnout pohledem. Ach jo nevím, co mu vždy napsat a vymýšlet nové a nové výmluvy se mi nechce. Ale já vím, že kdybych mu napsala pravdu dotklo by se ho to.... :(
a to já nechci, vím, že by to nepochopil........... ach jo poraïte prosíííím PÅ™ezdÃvka (jméno): bolíto
|