Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj Jenuvéfo, nìco podobného znám až moc dobøe:). Teï už pár let chodím se starším klukem, ale jak dlouho nám trvalo, než jsme si to ujasnili a zaèali se chovat pøirozenì i na veøejnosti:D. Pro nás oba to je první vztah a to už nám není náct a taky jsme oba spíše uzavøenìjší. A asi právì proto to pro nás bylo tìžké. Když jsme byli sami, bylo jasné, že spolu chodíme- držení za ruku, vážné debaty, pusa..ale na veøejnosti a ve farnosti jsme se chovali, jako, že se neznáme. Taky mì to hodnì mrzelo a nevìdìla jsem,co si teda o našem vztahu myslet. Ale zkrátka ani já jsem poøádnì nevìdìla, jak se na veøejnosti chovat a bylo to pro nás urèitým zpùsobem jednodušší. Nechtìli jsme se vystavovat jako líbající tøináctiletí zamilovaní na rohu ulice a dlouho nám trvalo a možná stále trvá uèení se nalézt tu hranici.
No už to moc natahuju, ale prostì si myslím, že jsi na tom stejnì jako já pøed pál lety. Pøipadáš si, že se za tebe stydí- aspoò já jsem si tak pøipadala. A vlastnì nevíš, jestli spolu chodíte nebo ne. Nevím, co ti poradit, asi to chce èas. Zkus s ním o tom mluvit, ale poèítej i s tím, že tì tøeba moc nepochopí. Myslím si ale, že se to èasem urovná a dopadne to dobøe :). pomodlím se za váš vztah protože rozumím jak se cítíš. + PÅ™ezdÃvka (jméno): ak
|