Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj holky!!
mám takový problém. Zlobím se a zlobím se opravdu hodnì, taky je mi to líto a trápí mì to. Totiž, abyste rozumìly, mùj brácha letos maturuje a když psal první písemnou, tak volal strejda, on tak obèas volává a vede s tatou dlouhý hovor a z taty bìhem toho hovoru vylezlo, že on vlastnì poèítá s tím, že to brácha stejnì napoprvé neudìlá a že to vidí na záøí. Ale mì se to hroznì dotklo. Brácha je o 4 roky mladší a pravda, opravdu to není studijní typ, ale mì jde o princip. Jak mu mùžou rodièe takhle nevìøit a podceòovat ho. A mysleli si to i když jsem maturovala já? A co když se tak staví i k mým státnicím? Hroznì se na nì zlobím, zároveò mì mrzí, jak to vidí a trápí mì to. Je tu nìkdo, kdo ví co s tím? PÅ™ezdÃvka (jméno): Kvìta
|