Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj! Smysl do kostela chodit rozhodnì má! Teda pokud vìøíš v Boha. Naprosto chápu, že tì to tam nebaví, taky jsem to tak mìla. Jenže když nìco dìlám je nutné vìdìt, proè to dìlám. Když mám k nìkomu vztah a mám ho ráda, tak ho chci poznávat a trávit s ním èas, ne? A právì v kostele je k tomu pøíležitost. Jo, jasnì v kostele mluví vìtšinou pan faráø a ještì k tomu skoro všechno ète a je to poøád stejný. Urèitì namítneš, že èas se dá trávit s Bohem i jinak, než v kostele. Co ale jinde, než bìhem mše nejde, je Eucharistie (tedy promìnìný Ježíš). Tøeba tì nudí jen váš knìz, tak jdi na mši jinam. A hlavnì jsou dùležitý kamarádi, se kterýma se o Bohu a víøe mùžeš bavit. Taky bych ti doporuèila Youcat a další "rozvíjející" knížky (napø. Guy Gilbert...). A Maria: je matkou Boží, tak proè se o ní nebavit? Jeden teolog mi øekl, že pøes matku se dostáváme i k Synu, tedy, že Marie se o Ježíše starala a znala ho a tak nám mùže øíct, jaký je. A svatí: pro mì to jsou pøíklady témìø dokonalého vztahu s Bohem, hodní následování (ale pochopitelnì v aplikaci na svou osobu a prostøedí, nenechám se zavøít do vìže jako sv. Kateøina, ale nepùjdu do vztahu, který je jasnì "neboží"). PÅ™ezdÃvka (jméno): Agnes
|