VloĹžit novĂ˝ pĹĂspÄvek nebo dotaz - do redakce
anonym (24.3.2013 10:33) Dobrý den,včera jsem se dívala na jeden blog a tam do komentáře někdo napsal něco s čarodějkama,popelem a ďáblem a e umřu,pokud to nedám na jiný blog (bylo tam napsáno doslova UMŘI!!) Znělo jako zaklínadlo nebo něco... Já normálně na podobné věci nevěřím,ale teď nevím proč se bojím:( Poraďte mi prosíím.Děkuju P.S: Já jsem to dál neposlala | |
© P. Jan Balík (26.03.2013 10:35) Milá tazatelko, vechny takovéto zprávy jsou hloupost nad hloupost. Autoři jsou buď psychicky nemocní nebo zneuívají lidskou dobrotu či těí z lidské naivity. Take, takové zprávy je nejlepí vůbec nečíst. Je to koda času. A má-li nyní nějaké obavy, řekni to andělu stránému a Ti pomůe a u se tím nezabývej. Nakonec jsme vichni v rukách Boích, které jsou laskavé, milující a něné. | |
:-( (22.3.2013 16:29) Mám někdy takové dny, kdy mi ivot příde úplně beze smyslu. Vechno se najednou bortí :-( Ten kluk, co se mi líbí, mě stejně nikdy nebude chtít a nic mi nejde, nechce se mi modlit, chtěla bych brečet, ale to taky nejde. Prostě je vechno najednou na houby. Před ostatníma doma hraju, jak jsem v pohodě, ale nejsem, jen nechci, aby se ptali co mi je, protoe ani já to pořádně nevim. Vechno a vichni mě najednou tvou a i já jsem úplně bezvýznamná | |
© redakce (25.03.2013 07:47) Milá..., pokud je ti mezi dvanácti a estnácti lety, není třeba se těmito stavy znepokojovat. To, co proívá, je ve tvém věku úplně normální. Zničehonic přijde změna nálady, přepadnou tě pocity vlastní bezvýznamnosti a neschopnosti. Kdy se člověk začíná měnit, pracuje hodně psychika a tohle vechno k dospívání patří. Není to nic patného, negativního, kdy najednou neví, proč se ti chce brečet, smát, jsi natvaná. S postupujícím věkem tyto nálady odezní a ustálí se. Sna se jim nepoddávat, pořád si připomínej, e jsi skvělá holka, i kdy ti to přijde v té chvíli jako hloupost. Zkus se něčím zabavit, i kdy se ti nechce. Ideální je jít třeba někomu pomoct (vdycky je dost moností), díky tomu na chvíli zapomene na sebe a na své nálady. Myslíme na tebe, přejeme krásné svátky! P. | |
Malina (22.3.2013 16:21) Dobrý den, mám takový dotaz: myslím si, e Bůh není zlý ani vzteklý ani přísný. Kdyby byl, přece by nám neposlal svého syna, ne? Ve spostě almů se zpívá o tom, e se máme bát Hospodina ( blahoslavený je ten, kdo se bojí Hospodina). Ale já se Boha prostě bát neumim. Je to přece můj táta, já ho miluju, jak se mám někoho, koho miluju, bát? Myslela jsem, e se máme bát hříchu a Ďábla, né Boha. Pro mě je Bůh ten, kdo mi kadý den pomáhá, zvedá mě kdy u nemůu, dává mi odvahu a sílu, neumím se ho bát. Mám se to učit? Mám se ho bát? Jetě bych chtěla poděkovat panu páteru Janu Balíkovi a redakci: Děkuju, e nám odpovídáte ikdy máte hodně práce. Děkujem!!! | |
© redakce (23.03.2013 22:15) Ahojky Malino, to je moc dobrá otázka! Je fajn, e se o svou víru zajímá a chce se něco dovědět. Pokusím se vysvětlit, jak to s tou bázní / strachem je. Bázeň Boí je jeden ze sedmi darů Ducha Svatého. Rozhodně ale neznamená, e se máme Boha bát tak, e se budeme třást strachy a schovávat se, kdy něco provedeme, v obavách, e nás potrestá. To by bylo patně a sama to cítí. Bůh je láska a láska a strach nějak nejdou dohromady. Bázeň Boí = úcta, obdiv. Ne strach. Kdy o někom vím, e je opravdu mocný a silný, ale má mě rád (e je milující táta), tak ho respektuju a vím, e kdyby zasáhl, kadého mého protivníka srazí k zemi. Důvěřuju mu a neposmívám se mu, nezmenuju různými řečmi jeho velikost a sílu... Strach mám naopak z toho, o kom vím, e je mi schopný ublíit. A to Bůh, dobrý táta, nedělá. Take se rozhodně nemusí učit Boha bát, ale mít k němu úctu, mít respekt z jeho velikosti, vemohoucnosti. Dar bázně Boí si můe i vyproovat v modlitbě. Váíme si tvého poděkování, potěilo nás. Přejeme ti dobré proití velikonočních svátků! ;-) P. | |
Katka (22.3.2013 15:42) Dobrý den, prosím potřebovala bych poradit. Vím, e mi to nemůete vysvětlit, ale moc často mě napadá ta otázka, proč by měl být na začátku právě Bůh. Vím, e to nikdo neví, ale straně mě ta otázka trápí. Třeba i při modlitbě se ptám: ,, Pane Boe je to největí těstí,e jsi byl jen ty, ale proč jsi byl právě ty?". Straně mě tve, e na otázku proč se nedá odpovědět. Na ádnou otázku proč není nikdy úplná odpověď a vím, e ani vy mi jí nedáte, jen prosím nějak pomozte s tím nějak bojovat a zvyknout si na to. Děkuju Katka | |
© P. Jan Balík (25.03.2013 07:24) Milá Katko, proč by měl být na začátku veho Bůh? Stačí pouívat svůj rozum a přemýlet. Lidé ve vech kulturách vdy vnímali, e nějaký bůh musí být, protoe nic nevznikne náhodou, a proto ani ná svět náhodou nemohl vzniknout. Do lidského srdce je tedy vepsána jakási tesknota po tvůrci. Celý svět, který nás obklopuje svědčí o existenci původce, stvořitele. Krása světa, jeho uspořádanost ukazuje na původce. (Řím 1,19-20). Sám člověk má v sobě touhu po kráse, dokonalosti, radosti, lásce, těstí... Kde se to v něm vzalo? Do srdce člověka vloit tyto touhy sám tvůrce; ve svém důsledku tyto touhy dokladují neustálou lidskou touhu po Bohu, který je zdrojem kadé touhy a jedině on dokáe kadou pravou touhu člověka uspokojit, naplnit. Nabízí se jetě mnoho dalích otázek: Je lidský ivot smysluplný nebo je jen hříčkou nějakých přírodních sil a nemá smysl? Svět i člověk dosvědčují, e nemají původ sami v sobě, ale e jsou spojeny se svým tvůrcem. Kdy pak tento tvůrce a stvořitel začal k člověku promlouvat (Abrahám), začal postupně říkat, jaký je: je osobou, je milující kadého člověka... Nakonec s námi Bůh rozmlouval v Jeíi Kristu - stal se člověkem. Tedy jednodue řečeno: na počátku veho je láska - Bůh. Celý svět a také člověk, mají původ v Lásce. O tom nás přesvědčuje rozum a o tom podrobně hovoří víra. My sami se pak s tímto Bohem - láskou můeme setkávat. Proč právě Bůh? Protoe právě osobní Láska, které jsme my lidé dali jméno Bůh. Biblicky se jmenuje Jahve - co znamená vlastně - JSEM. | |
Lůcc (16.3.2013 19:52) Ahojte!:) ...víte,asi jako kadý z nás hledá smysl toho proč je tady na světě..a tak i já často přemýlím, kam mě Bůh volá..nedávno jsem četla knihu o Matce Tereze,a něco se ve mě změnilo..pocítila jsem jako by mě Pán volal k tomuto co dělala právě Matka tereza..jen víte jsem tichý člověk, a občas kdy mam něco říct nic mne nenapadne, a tak nevím jestli bych byla dobrou řeholnicí...lidé si k nim chodí popovídat,a co jáá jak jim mám odpovědět kdy mě nic nenapadne?..prosim Ducha Svatého aby mi pomohl,eptal co říct atd.jene zatím moc nic:Dchapete ne?:D..a jetě k tomu mě to vdycky táhlo do těch zemí jako je Indie a starat se o tyto nejchudí z chudých,ale jak to mám vecko udělat?.občas mám strach i z úplně malých věcí..ve kole raději moc nic neříkám protoe se bojím e řeknu něco patně...nevíte co s tím?.....často nad tím teď poslední dobou přemýlím,a čím dál víc si myslím e mám byt jednou z nich...opustit to vechno a dát svůj ivot Bohu | |
© redakce (19.03.2013 08:22) Zdravíme tě z redakce ;-) Je dobré uvaovat nad svým povoláním a přemýlet o různých variantách. Moje kamarádka byla dlouho přesvědčená o tom, e řeholní ivot je pro ni jedinou správnou cestou (také ji oslovila Matka Tereza a její mylenky) a dnes je astně vdaná. Sv. Terezie z Avily říkala, e kadé nae rozhodování by mělo nejprve projít modlitbou. Je také dobré zajít třeba za knězem a promluvit si s ním o tom, poprosit jej o radu, o modlitbu. Existují také různé duchovní obnovy apod., které pořádají řeholní společenství. Můe zkusit na nějakou zajet a seznámit se s těmi, kdo ijí zasvěceným ivotem. Upoutávky na tyto akce se čas od času objevují v aktualitách na naem webu. Moná zjistí, e jsi byla jenom nadená kníkou, moná ne - to pozná sama. Pokud je to tvoje ivotní cesta, neboj se! Bůh ti dá dostatek příleitostí k tomu, aby ses naučila komunikovat s lidmi, nebála se mluvit, kdy je to třeba. Modli se za to, aby ti poslal do cesty lidi, před kterými se nebude bát mluvit a časem se to i díky nim naučí... ;-) Já jsem to měla podobně. Nezapomínej, e Bůh není automat, do kterého vhodíme modlitbu a vypadne to, oč jsme prosili. On ví, kdy je ten správný čas, abys řekla to, co říct má a rozhodla se správně. Správné rozhodnutí se pozná podle toho, e přináí pokoj v srdci. Dríme palce a myslíme na tebe! ;-) P. | |
Ája (13.3.2013 12:52) Ahojky redakce! :) myslíte si, e můe holka křesanka být zaroveň "punkerka"? Moje nejlepí kamarádka nechodí do kostela a je punkerka..já jsem dříve spí poslouchala pop,dance,atd..ale poslední dobou se mi strasne zacaly líbit punkové písničky. Stáhla jsem si je od kamarádky a ráda je poslouchám. Líbí se mi nejen hudba,ale taky to,e jsou česky,tudí jim rozumím,ne jako větina populární hudby... nedávno mě kamarádka vzala na jeden takový punkový koncert. Dřív mě rodiče nechtěli na takové akce poutět a ani já jsem nechtěla. Měla jsem sice před tím koncertem trochu strach,ale kdy jsme tam doli,bylo to naprosto parádní! kapely byly super a kamarádi mě naučili tanec zvaný pogo. Líbílo se mi to,tak u jsem se dlouho "nevyblbla" :) A i Lidi tam byli úplně v pohodě...jene kdy jsem naim řekla,e chci jít na punkový koncert,ani trochu se jim to nelíbilo,nejdřív mě nechtěli ani pustit. Nemají rádi punk,punkáče a ve co je s tím spojené. Mamka se na mě i trochu natvala a řekla,e tam budou samí feáci a a si taky "nezapomenu" něco vzít..Přitom dobře ví,e ke kouření mám velký odpor,nato tak k drogám!! Uzemnila jsem ji tím,e drogy jsou bohuel vude i ve kole,nebo na "klasické" diskotéce,a e jsem si nikdy nic nevzala! Nevím,jestli má jen takový strach,nebo mi nevěří...Moje nejlepí kamarádka,se kterou jsem tam la,měla na hlavě "číro"..normálně tak nechodí,jen občas na koncerty.. kdy jsem ukázala mamce nai společnou fotku,tak se zhrozila a řekla e u ní ji to vůbec nepřekvapuje..Nevím proč,ale moje mamka ju moc nemusí,moná to je od té doby,co se opila a dělala blbosti..ale kadý přece dělá chyby,kterýma se učí.hlavní je,e se z toho poučila! ..ale moje mamka ji tak má stále asi zafixovanou..dost mě to mrzí,protoe je pro mě jako sestra a ona proti mamce nic nemá,má ji ráda..ale mamka ji proste moc nemusi,a kdy se jí zeptám,co proti ní stále má,řekne e nic..ale já na ní vidím,e by někdy nejradi byla,kdybych se s ní asi nebavila :( ..Moji rodiče si toti myslí,e punk je jenom o tom udělat si barevné číro,mít vude piercing,omotat kolem gatí řetázky a zichrajsky a zhulit se..já si ale nemyslím,e to je o tom..líbí se mi ty písničky a taky se mi líbí ten tanec,nejlepí na tom je,e kdy někdo spadne,vichni ho hned zvednou.kdy jsem spadla na takové té diskárně,nikdo si mě ani neviml,akorát si kadý ukazoval prstem..Navíc na punkových akcíh se kadý baví s kadým,to se mi taky líbí(samozřejmě si dávám pozor s kým se bavím a s kým ne,kdy se mi někdo nezdá,tak se drím dál.) moná i proto se mi tam tak líbilo..Líbí se mi nosit kandy a na gatích připnuté zichrajsky..nenosím ádné číra ani nemám barevnou hlavu a piercieng u vůbec..ale rodiče včetně bráchy se do mě stále naváí a při kadé sebemení přáleitosti mi to připomínají..Prý jestli chci ířit křesanství na punkových koncertech..já si ale nemyslím,e bych dělala něco patného..co si o tom vem myslíte? a můu být punkerka,kdy chodím do kostela? předem moc díky za odpověď! :) mějte se krásně a hezky se připravte a proijte velikonoce :) | |
© redakce (15.03.2013 14:31) Ahoj Ájo, větina punkerů, kteří tímhle ivotním stylem opravdu ijí, se snaí od zbytku společnosti nějak odliit, tak trochu rebelovat. To je zvlá v době dospívání, kdy člověk hledá sám sebe, poznává, kým je a snaí se nějak vymezit, poměrně běné a pochopitelné. Nejspí se hledá i tvoje kamarádka. Za pár let můete poslouchat úplně jiný styl, i to je přirozené, e se člověk v tomhle postupně vyvíjí. Horí ale je, kdy člověku punk nebo jakýkoli jiný styl tak trochu přeroste přes hlavu a začne hledat sám sebe i za pomoci cigaret, alkoholu, drog atd. Potom se z hudby stává jenom taková záminka k opíjení se, výtrnostem atd. S řadou těchto věcí se lehce začíná, ale těko se pak zbavuje následných závislostí. Ty má v této otázce jasno, ale jsou prostě místa, kde si člověk musí dávat větí pozor, aby se do něčeho "nenamočil". Koncerty punkových kapel (asi ne vech, ale celé řady) můou k takovým místům patřit. Nedivíme se tvojí mamce, e má o tebe strach, zvlá pokud tvoji kamarádku u viděla opilou. Přece jenom je to tvoje mamka a určitě jí záleí na tom, abys byla astná a nezačala s nějakou závislostí nebo neudělala nějakou hloupost, která by tě pak mohla mrzet zbytek ivota. Člověk můe mít i pevná předsevzetí, ale často stačí třeba trocha alkoholu a pevné názory se začnou zaviklat...nebo se objeví sympatický kluk a holka se mu snaí zavděčit, začne kvůli němu třeba kouřit, aby mu byla "blí" - i takové případy znám. Tvoje mamka má oditou větí část ivota ne ty a moc dobře si uvědomuje, jaké nebezpečí na tebe číhá. Samozřejmě to tak být nemusí, není dobré malovat pořád čerty na zeď, ale stejně tak není rozumné to podceňovat. Pokud jde o "íření křesanství" na punkových koncertech - jasně, e na kadém koncertě se můe chovat hezky, nenadávat atd. a vnést tam kus něčeho hezkého. A mamčiny obavy? Zkus si s ní někdy, a nebude někam spěchat, v klidu promluvit o svém odporu k cigaretám, o kamarádce a třeba i o tom, e ti je líto, e ti v tomhle směru nevěří. Moná se na celou situaci podívá i jejím pohledem a najdete nějaké řeení, společný kompromis. Zajít si na koncert punkové kapely není samo o sobě patné. Jde hlavně o to, aby ses nenechala strhnout něčím, co u dobré není a s čím tyhle akce bývají spojené. Samozřejmě, e můe poslouchat punk a chodit do kostela - kostel není vyhrazený jenom pro ty, kdo poslouchají worship ;-) Ale na nedělní mi není nejvhodnějí dorazit v kandách se zichrajskama - ale to nejspí ví :) Snad jsme alespoň trochu pomohly. Děkujeme za milé přáníčko a přejeme i Tobě poehnaný zbytek postní doby a naplno proité Velikonoce! ;-) P. | |
© reakce z redakce (13.03.2013 07:59) Milý Anonyme, v redakci máme i jinou práci ne jenom odpovídat na vae dotazy, i kdy to děláme rády a k naí práci to patří (můe si vimnout, e ani Alici jsme neodpověděli na druhý den). A teď k věci: Není dobré řeit problémy s horkou hlavou, někdy je potřeba nechat je trochu uleet, ne nae emoce vychladnou. Alice napsala svůj názor tak, jak to cítila. Moná je to starí holka, která přemýlí o ivotě a přily jí některé otázky divné. Kadý přece máme právo na vlastní názory. Do ivota se hodí, kdy se člověk naučí přijímat i jiné názory ne ty, s kterými souhlasí - čím dříve se to začne učit, tím lépe, i kdy je to těké. Také my v redakci si díky vaim vzkazům a názorům uvědomujeme, e je potřeba brát v úvahu i odliné názory a učíme se to kadý den znovu a znovu. V redakci je nás hodně a kadá z nás má různé názory, ale i díky tomu je časopis pestrý. Kdybychom byly vechny stejné, byla by to nuda ;-)... Pokud jsi kvůli něčemu natvaná, můe to odevzdat v modlitbě. Myslíme na Tebe a přejeme Ti pěkné dny. P. | |
© P. Jan Balík (12.03.2013 09:40) Milá Vendu, proč je třeba církev a kostel? Třeba takto: můe se sám pokřtít? Nemůe. Potřebuje k tomu druhého člověka. Aha! Pán Jeí tedy křest přikázal, ale u v tom samém je jasně zakódované, e si člověk nevystačí sám. Pán Jeí ale také hovoří o své církvi - o společenství lidí, kteří jsou jeho přáteli. Potřebujeme lidskou rodinu? Ano. Kdy ji nemáme, trpíme tím. A tak i věřící, kdy nemá vztahy s dalími věřícími, tím trpí; je sám a člověk potřebuje druhé. Kadá dobrá lidská rodina má své radosti i bolesti, své zvyklosti a také své krásné, ale i stinné stránky. Taková je i církev. Není sloena z dokonalých andělů, ale z lidí, kteří se snaí Jeíe následovat, ale nejsou dokonalí. Take i církev má krásné, ale i stinné stránky; radosti i bolesti; ne kadý člen se povede. Hřínost lidí v církvi je často kamenem úrazu, proč někdo nechce církev přijmout. Třena se někdo setká s knězem, který je necitlivý a něčím nás natve nebo nějaká babička řekne mladé rodině pár ostrých slov o jejich řvoucím dítěti během me, a postiený odchází ne jen zarmoucen, ale i natván na celou církev. Takový čověk si nevimne, e vidí jeden osobní problém a na základě své zkuenosti zeveobecňuje, ale přeci církev netvoří jen jeden kněz, který nejednal moná citlivě, či jedna nervózní babička. A jetě jedna důleitá poznámka: církev je ve světě prostorem, ve kterém k nám promlouvá Bůh, proto v církvi snáze nalézáme cestu a pravdu, orientaci. Kdo něvěří, a si přečte encykliky ze začátku 20. století. Pape psal o komunismu a nacismu, ukazoval prorocky na nepravdy v těchto blíících se totalitách a lidé byli hluí. A je to i dnes. Kdo je ve světě na straně ivota, krásy a čistoty lidské lásky, spravedlnosti, míru? Jeíova církev, i kdy se jí za to mnozí smějí. A kostely? Jsou místem, kde se setkává společenství věřících na modlitbu. Vlastně takové kostely, jaké máme ve své podstatě nepotřebujeme, ale nějaký vhodný prostor ano. V dějinách se lidé snaili pro Boha stavět krásné umělecké stavby. Dnes se nám zdají moná moc honosné. Ale je to dědictví naí rodiny. Ono by asi bylo dosti divné, kdybychom slavili mi v nějaké neupravené, pinavé místnosti nebo se setkávali třeba v kině. Pochopitelně by to lo, ale za normálních okolností, se snaíme, abychom ili kulturně. Těko bude baletní soubor tančit Labutí jezero ve skladu starého papíru. Sice by to tam moná také někdy lo, ale je normální, e se takové krásné dílo tančí v pěkném divadle. | |
Anonym (11.3.2013 15:25) Milá redakce...jednou tu psala Alice dost uráející článek o tom, e holky nevědí co a kde se holit, popřípadě jestli maukape zhoruje akné.. to e ona to přece ví,tak nemusí uráet ostatní...od toho ta stránka přece je, abychom si poradily..nebo je tato stránka odtoho aby sem psali jen VIP holky?!..kamarádka co to sem psala se u bojí něco podobného napsat....myslím si e holka ve 13 letech nemusí vědět vechno..né??! A to e Alice to víí tak to neznamená e je tato holka stupidní Alice říká "e se zděsila"..není to troku uráející...sama říká e křesané mají být skromní a milý...to ale troku nesedí kdy pak říká takto oklivé věci...nechci být uráející ale dost mě to natvalo....navíc nevím proč jste to na stránku vůbec pustili...uráení do IN přece nepatří....mohu vědět vá názor? Omlouvám se jestli to bylo podáno nějak nesluně...ale přesto bych moc ráda vai odpověď slyela. Děkuji. | |
zase já (10.3.2013 16:48) Prosím o radu:)) u kolikrát jste mi pomohli kdy jsem si nevěděla rady:) A nevím si rady znovu... mam kolem sebe ve třídě kamarády(nevěřící) a vdycky se zastávám víry,a přesvědčuju je e Bůh opravdu existuje, jene pak se zeptají proč tedy dopoutí tolik bolesti na světě, proč malé děti umírají a podobně a ja jsem doslova v háji, protoe nevím co odpovědět..a tak vás prosím i dnes o radu:) Předem dík! | |
© P. Jan Balík (11.03.2013 09:52) Milá..., proč je bolest na zemi a proč trpí nevinní (např. děti)? Na to je jediná odpověď víry: nejnevinnějí byl sám Jeí a ten smrt na kříi, bolest a utrpení přijal dobrovolně z lásky, aby dal vemu lidskému utrpení smysl. S Jeíem se můe kadý trpící sjednotit - prostě si říci: moje bolest je i Tvoje, Jeíi. Bůh otec milovat nejvíce Jeíe a přesto byla jeho vůle, aby Jeí jako člověk byl umučený a umřel. Je to tajemství velikosti Boí lásky. Avak v Jeíově smrti nacházíme jetě jeden rozměr a objev. Smrtí lidský ivot nekončí, ale začíná se nová etapa - věčnost. Jeíovo zmrtvýchvstání je pro nás lidi nadějí, e i my budeme po své smrti ít v přátelství s Bohem. Utrpení je pro lidi temné a tajemné, ale ve víře v Jeíe nalézáme odpověď. Proto i mnoho svatých volilo raději smrt a ivot věčný s Bohem, ne si zachránit ivot, ale za cenu zrady Boha. Jak toto vysvětit spoluákům? Vede snad jen jedna cesta: nenechat se odradit neúspěchem a vyprávět jim o Jeíovi a jeho smrti a zmrtvýchvstání. Prostě jen vyprávět Jeíův příběh a zdůrazňovat, e jeho smrt byla opravdovou láskou, kterou Jeí milovat nás lidi. Kdy bychom hovořili o zlu ve světě např. válkách, pak lze pouít i tuto mylenku: Bůh touí po tom, aby se lidé měli rádi, odpoutěli si, byli k sobě tolerantní - tedy, aby ili v míru. Ale lidé často vůli Boí přestupují a dělají druhým zlo, tak vnikají hádky, nepřátelství i války. Mnoho utrpení ve světě je tedy důsledkem toho, e lidé neberou Boha váně a slouí svému egoismu. | |
© redakce (10.03.2013 12:53) Ahoj Léňo, plakáty do přítího čísla máme u vybrané (na základě vaich ohlasů ;-)), ale děkujeme za nápad. Jenom ale musíme/te brát v úvahu, e anketa není neomezená, je v ní jen určitý malý počet moností a je těké vybrat, co do ní zařadit a co u ne... A i kdybychom takovou anketu uspořádaly a nějaký plakát vyhrál, není jisté, zda se podaří sehnat fotku v tiskové kvalitě, která by se dala jako plakát pouít. Je to celé trochu sloitějí... Ale tím neříkám, e ji nezařadíme... mohly bychom to zkusit a uvidíme, jak to dopadne ;-) P. | |
| Strana: 1 << 59 60 61 62 63 64 65 66 67 >> 622 | |