VloĹžit novĂ˝ pĹĂspÄvek nebo dotaz - do redakce
© P. Jan Balík (03.04.2013 08:31) Základní obtí je v tom, e záznamy o Jeíovy jsou psány před 2 000 lety. Kdo chce porozumět textu Nového zákona, musí se tedy snait studovat tehdejí dobu, styl vyjadřování a také způsoby mylení. Biblisté, kteří to dělají, říkají, e v době Jeíově se chápala rodina daleko ířeji, ne dnes. Take i slovo "sourozenci" zahrnovalo i bratrance a sestřenice. Pokud tedy BBC tvrdila, e Jeí měl sourozence, pak to vychází z nevzdělanosti autorů. | |
Studentka (27.3.2013 18:28) Zdravím, v dubnu jdu na pohovor na jednu církevní kolu :) Moje otázka je jasná : Jak se mám připravit? Co si mám vzít na sebe? Jak se mám chovat, kdy jsem dost stydlivá a neprůbojná, abych udělala dobrý dojem, ale abych se zase nemusela moc přetvařovat....Myslím, e tam budou otázky typu: Proč chci jít zrovna na tuhle kolu nebo co od studia očekávám apod. já to vím, ale nedokáu to říct, aby to znělo "civilizovaně" a souvisle..Poraďte mi prosíím | |
© redakce (02.04.2013 09:20) Milá studentko, na ústní pohovor se nedá připravit jako na písemné přijímací zkouky, protoe musí reagovat na dotazy těch, kteří se pohovoru s tebou zúčastní. Co je ale potřeba určitě udělat, je předem se zamyslet nad tím, proč sis vybrala právě tu kolu, tento obor. Co tě k tomu vedlo, jestli tě to, co chce studovat, bavilo i dřív nebo to pro tebe bude něco nového a těí se, co vechno se ve kole doví. Dál u tě svými otázkami nasměrují ti, kdo s tebou budou mluvit. Rádi bychom ti poradili, ale nevíme ani na jaký obor se hlásí a také do tebe nevidíme a neznáme důvody, proč sis kolu vybrala, neznáme tvé zájmy, záliby, tvoji povahu, nevíme, jestli tě ovlivnili při výběru koly rodiče, učitel/ka nebo ses rozhodla sama... Ústní pohovor je hodně individuální a má vypovídat o tobě jako osobě - take naučené fráze ti moc nepomůou. Zbytečně se ale neboj, nervózních lidí tam určitě bude víc a ve kolách, kde pohovor vyadují, na to bývají zvyklí, mají pro to pochopení. Obleč si na sebe něco hezkého, v čem se cítí dobře. Zapomeň na rifle a tričko - pohovor je přece jenom významnějí událost ne kadodenní hodina ve kole, ale zase nemusí chodit vystrojená jako na ples. Pohodlnou sukní nebo černými kalhotami a svojí oblíbenou halenkou nic nepokazí. A e jsi stydlivá? Tak se nesna to měnit ze dne na den, je to práce na delí dobu. Rozhodně si nehraj na suverénku, mnohem lepí je hned na úvod upřímně přiznat, e má trochu trému (to přece bývá u důleitých pohovorů normální) ne se za kadou cenu přetvařovat. Dríme palce! Pak napi, jak přijímačky dopadly! ;-) P. | |
:-D (26.3.2013 20:31) ahoj IN! mám dotaz. moc ráda bych jela na setkání čtenářek , ale vy v časopise píete, e podrobnosti najdeme na FB. ale já FB nemám, take se tam nemůu kouknout. dáte teda nějaké informace i na stránky, prosím. věřím, e nějaké základy budou i v dubnovém čísle, ale kdybychom si měli něco reservovat, tak a o tom vím. děkuji moc! | |
:-/ (26.3.2013 16:34) ahoj IN!, opravdu u nevím, co mám dělat, proto jsem se rozhodla napsat vám... chodím na střední kolu, do prváku... a zatímco na základce jsem měla na vysvědčení max. dvě trojky, tak teď, na střední jsem měla v prvním pololetí tři čtyřky a teď zatím propadám ye dvou předmětů.... na základce jsem se nemusela skoro vůbec učit, teď se učím skoro kadý den, ale dopadne to stejně, jako bych se na to ani nekoukla.... prostě to nezvládám... ale rodičům to je jedno... ti řekli, e takhle se na ádnou vysokou nedostanu, a a si to hodlám spravit, e musím mít na vízo nejhůř trojky.... ale oni to prostě nechápou!!!! vdy na základce jsme s fyzikou problémy neměla, a teď najednou za pět!!!! a ta druhá pětka mi vychází z němčiny... jsem toti ve třídě jediná, kdo se německy učí první rok-ostatní u NJ měli i na základce...ale učitelka mě známkuje jako kdybych se německy učila stejně dlouho, jak ti ostatní, někdy mi přijde, e snad i hůř... ale kdy se někdy zeptám, jak má třeba nějaká ta věta být, tak mě odbyde, e to u mám dávno umět... sehnala bych si nějaké doučování, ale nějak se mi to nedaří... a rodiče mi pořád opakují, e prostě očekávají nejhůř trojky....ale vysvětlit si to nenechají, několikrát jsme se kvůli tomu s nimi i pohádala... já vím, chtějí pro mě to nejlepí, ale to se jim to kecá, kdy sami mají jen učňák...opravdu nevím, co mám dělat... prosím poraďte....děkuju... :) | |
© reakce z redakce (27.03.2013 11:13) Ahoj, díky za dotaz. Úplně tě chápu. U jenom přechod ze základky na střední je velká změna, a chvilku to trvá, ne si člověk zvykne na nové učitele, jiné zvyky a také daleko větí nároky. Vzpomínám si, e kdy jsme přecházeli dokonce ze 4.třídy z vesnice do města, byl to pro nás pořádný ok, a známky ly dolů...ale potom jsme opět přeli z 5.do 6. na jinou kolu, a to u nám nevadilo, a dětem, kteří přecházely poprvé a z 5.třídy, zase vadil tento dalí přestup. Proč? Protoe to bylo poprvé a musely si taky zvyknout na jiný reim, styl učení atd...Na konci estky u jsme na tom byli vichni podobně, a známky se začaly opět vracet do normálu. Ví, kadý přestup je těký. Je to změna, a kadý ji proívá troku jinak. U té němčiny je to těký oříek. Nestálo by za to, si s paní učitelkou promluvit? Ví, moná ani neví, e s tím má takové problémy a domluvíte se spolu na nějakém doučování...A uvidí, e a přijde na systém učení, který ti bude nejvíc vyhovovat, zase se vechno obrátí k lepímu. Pokud chce, mrkni na web do rubriky Láska a vztahy, podrubrika kola, moná ti tam nějaký ten testík pomůe. Myslíme na Tebe. Marie | |
© redakce (26.03.2013 20:26) Ahoj Veru, samozřejmě, e ano. Jsme slabí lidé a větina z nás opakuje stejné hříchy stále dokola. Bůh nám natěstí nabízí nekonečně mnoho příleitostí k odputění, pokud hříchu litujeme a chceme se nechat očistit. Ale pozor! Je rozdíl mezi situací, kdy se jde zpovídat z určitého hříchu a chce se polepit, změnit, dá si určité předsevzetí ( i kdy třeba ví, e je to závislost, se kterou bojuje a e jsi do ní u několikrát spadla, ale přesto chce bojovat - např. kouření, masturbace apod.) a situací, kdy se jde z něčeho zpovídat, ale nemá ádnou snahu s tím začít něco dělat (příklad: pokud dívka např. uívá hormonální antikoncepci a ije intimně se svým klukem, vyzná to ve zpovědi, i kdy předem ví, e s podobným stylem ivota nehodlá přestat, přijde domů a znovu si vezme "práky", jaký měla taková zpověď smysl?). Pokud se ale vyzná upřímně a po nějaké době "tu věc" znovu udělá , neboj se (a pokud jde o těký hřích) znovu přistoupit ke svátosti smíření. Klidně i druhý den. Není na tom nic divného, je to běný způsob boje se závislostí. Uvidí, e se postupně začnou časové intervaly mezi jednotlivými svátostmi smíření prodluovat. A se ti ve tvém boji daří! Přejeme dobrou zpověď a radostné proití velikonočních svátků! :) P. | |
E. (24.3.2013 20:58) ahoj IN! já mám takové své trápení. pořád kolem sebe slyím, jak někde někdo někoho přepadl, znásílnil, bodl noem, a to i slečnám jako jsem já. mám z těchto věcí strach. a i kdy u jsem velká, tak jsem v tomhle směru bezradná. mám strach chodit sama ven, do města, do ulic, kde je málo lidí! modlím se za to u Boha, je to moje kadodenní modlitba, ale já mám opravdový strach! je toho na mě opravdu moc. nevím, co bych třeba měla udělat, kdyby se mi něco takového stalo. jak mám přemoct strach. já mám třeba i sny, e mě někdo přepadl. prosím vás o radu. prosím i třeba P. Jana Balíka! jak se modlit a jak tomu předejít. děkuji předem za odpověď. | |
© P. Jan Balík (26.03.2013 10:40) Milá E., strach mívá někdy kadý. Strach je takové varování, aby se člověk zbytečně nevystavoval nebezpečí. Prostě je to taková záchranná brzda. Projev sebezáchovy. Ovem, dnes se strach zesiluje díky mediálnímu zpravodajství. Místo toho, aby Nova ve zprávách pohovořila o rodině, která překonala nemoc dcerky a e tamhle se nael někdo dobrý, který vrátil ztracené doklady, hovoří se jen a jen o průserech, zlodějnách a přepadeních. Tak vědomě stresují lidi a vhánějí je do strachu, obav. Proč? Stresovaní lidé se toti snadněji manipulují. A pak, zprávy nejsou nic jiného, ne nekonečný seriál, u kterého je třeba udret lidi, aby si poslechli předevím reklamu před a po. Co tedy dělat? a) Uvědomit si, e se dnes hovoří spíe o tom zlém, ne o dobrém. Nenechat se stresovat zlem. Na světě je přeci více dobra ne zla. Ale zároveň být opatrná. Hezké, mladé děvče by mělo mít určité návyky, aby se zbytečně nevydávalo nebezpečí. V kabelce mít nějaký sprej na obranu. V noci se vyhnout temným a osamělým místům. Večer nechodit po tiché ulici v klapajících botech. Prostě mít určité návyky, které tě mohou ochránit v případě, e by tě někdo opravdu obtěoval. Někdy je pak nejlepí prostě utéct. Popovídej si i s dalími enami, jak se chrání, co pro svou základní ochranu dělají. patní lidé se vyskytují vdy. Ale není jich zase a tolik. b) Má-li strach, popros vdy anděla stráného, a jde s Tebou. On Tě ochrání. Choď vědomě s ním. On s Tebou je a rád vezme na sebe slubu, o kterou ho prosí. Nakonec jsme vichni v rukách Boích, které jsou laskavé, milující a něné. Proto je v Bibli tolikrát napsáno: Nebojte se! Jednodue řečeno. Strach máme. Ale je důleité, abychom ho dokázali vnímat, ale neili v nějaké stísněnosti, mučivých obavách. Takový mírný strach, který ovládáme, a který nám někde v hloubi připomíná, e se nemáme vystavovat zbytečnému nebezpečí, je OK. Kadý má tu svou hranici strachu nastavenu. Jeden se moc nebojí, druhý je více bázlivý. A oba dva typy lidí se musí učit ít. c) Pokud bys měla i přes tyto rady nějaký mučivý a dlouhotrvající strach, který se nedá ovládat, pak by asi bylo třeba poradit se s dobrým psychologem či zkueným knězem. PS. A sny? Nech je být. Je jasné, e se ti zdá o tom, o čem často přemýlí. Přemýlej třeba o tom, jak bys chlapa pratila, kopla atd. Pak se ti moná bude zdát o tom, jak vítězí nad surovcem:)) | |
anonym (24.3.2013 10:33) Dobrý den,včera jsem se dívala na jeden blog a tam do komentáře někdo napsal něco s čarodějkama,popelem a ďáblem a e umřu,pokud to nedám na jiný blog (bylo tam napsáno doslova UMŘI!!) Znělo jako zaklínadlo nebo něco... Já normálně na podobné věci nevěřím,ale teď nevím proč se bojím:( Poraďte mi prosíím.Děkuju P.S: Já jsem to dál neposlala | |
© P. Jan Balík (26.03.2013 10:35) Milá tazatelko, vechny takovéto zprávy jsou hloupost nad hloupost. Autoři jsou buď psychicky nemocní nebo zneuívají lidskou dobrotu či těí z lidské naivity. Take, takové zprávy je nejlepí vůbec nečíst. Je to koda času. A má-li nyní nějaké obavy, řekni to andělu stránému a Ti pomůe a u se tím nezabývej. Nakonec jsme vichni v rukách Boích, které jsou laskavé, milující a něné. | |
:-( (22.3.2013 16:29) Mám někdy takové dny, kdy mi ivot příde úplně beze smyslu. Vechno se najednou bortí :-( Ten kluk, co se mi líbí, mě stejně nikdy nebude chtít a nic mi nejde, nechce se mi modlit, chtěla bych brečet, ale to taky nejde. Prostě je vechno najednou na houby. Před ostatníma doma hraju, jak jsem v pohodě, ale nejsem, jen nechci, aby se ptali co mi je, protoe ani já to pořádně nevim. Vechno a vichni mě najednou tvou a i já jsem úplně bezvýznamná | |
© redakce (25.03.2013 07:47) Milá..., pokud je ti mezi dvanácti a estnácti lety, není třeba se těmito stavy znepokojovat. To, co proívá, je ve tvém věku úplně normální. Zničehonic přijde změna nálady, přepadnou tě pocity vlastní bezvýznamnosti a neschopnosti. Kdy se člověk začíná měnit, pracuje hodně psychika a tohle vechno k dospívání patří. Není to nic patného, negativního, kdy najednou neví, proč se ti chce brečet, smát, jsi natvaná. S postupujícím věkem tyto nálady odezní a ustálí se. Sna se jim nepoddávat, pořád si připomínej, e jsi skvělá holka, i kdy ti to přijde v té chvíli jako hloupost. Zkus se něčím zabavit, i kdy se ti nechce. Ideální je jít třeba někomu pomoct (vdycky je dost moností), díky tomu na chvíli zapomene na sebe a na své nálady. Myslíme na tebe, přejeme krásné svátky! P. | |
Malina (22.3.2013 16:21) Dobrý den, mám takový dotaz: myslím si, e Bůh není zlý ani vzteklý ani přísný. Kdyby byl, přece by nám neposlal svého syna, ne? Ve spostě almů se zpívá o tom, e se máme bát Hospodina ( blahoslavený je ten, kdo se bojí Hospodina). Ale já se Boha prostě bát neumim. Je to přece můj táta, já ho miluju, jak se mám někoho, koho miluju, bát? Myslela jsem, e se máme bát hříchu a Ďábla, né Boha. Pro mě je Bůh ten, kdo mi kadý den pomáhá, zvedá mě kdy u nemůu, dává mi odvahu a sílu, neumím se ho bát. Mám se to učit? Mám se ho bát? Jetě bych chtěla poděkovat panu páteru Janu Balíkovi a redakci: Děkuju, e nám odpovídáte ikdy máte hodně práce. Děkujem!!! | |
© redakce (23.03.2013 22:15) Ahojky Malino, to je moc dobrá otázka! Je fajn, e se o svou víru zajímá a chce se něco dovědět. Pokusím se vysvětlit, jak to s tou bázní / strachem je. Bázeň Boí je jeden ze sedmi darů Ducha Svatého. Rozhodně ale neznamená, e se máme Boha bát tak, e se budeme třást strachy a schovávat se, kdy něco provedeme, v obavách, e nás potrestá. To by bylo patně a sama to cítí. Bůh je láska a láska a strach nějak nejdou dohromady. Bázeň Boí = úcta, obdiv. Ne strach. Kdy o někom vím, e je opravdu mocný a silný, ale má mě rád (e je milující táta), tak ho respektuju a vím, e kdyby zasáhl, kadého mého protivníka srazí k zemi. Důvěřuju mu a neposmívám se mu, nezmenuju různými řečmi jeho velikost a sílu... Strach mám naopak z toho, o kom vím, e je mi schopný ublíit. A to Bůh, dobrý táta, nedělá. Take se rozhodně nemusí učit Boha bát, ale mít k němu úctu, mít respekt z jeho velikosti, vemohoucnosti. Dar bázně Boí si můe i vyproovat v modlitbě. Váíme si tvého poděkování, potěilo nás. Přejeme ti dobré proití velikonočních svátků! ;-) P. | |
Katka (22.3.2013 15:42) Dobrý den, prosím potřebovala bych poradit. Vím, e mi to nemůete vysvětlit, ale moc často mě napadá ta otázka, proč by měl být na začátku právě Bůh. Vím, e to nikdo neví, ale straně mě ta otázka trápí. Třeba i při modlitbě se ptám: ,, Pane Boe je to největí těstí,e jsi byl jen ty, ale proč jsi byl právě ty?". Straně mě tve, e na otázku proč se nedá odpovědět. Na ádnou otázku proč není nikdy úplná odpověď a vím, e ani vy mi jí nedáte, jen prosím nějak pomozte s tím nějak bojovat a zvyknout si na to. Děkuju Katka | |
© P. Jan Balík (25.03.2013 07:24) Milá Katko, proč by měl být na začátku veho Bůh? Stačí pouívat svůj rozum a přemýlet. Lidé ve vech kulturách vdy vnímali, e nějaký bůh musí být, protoe nic nevznikne náhodou, a proto ani ná svět náhodou nemohl vzniknout. Do lidského srdce je tedy vepsána jakási tesknota po tvůrci. Celý svět, který nás obklopuje svědčí o existenci původce, stvořitele. Krása světa, jeho uspořádanost ukazuje na původce. (Řím 1,19-20). Sám člověk má v sobě touhu po kráse, dokonalosti, radosti, lásce, těstí... Kde se to v něm vzalo? Do srdce člověka vloit tyto touhy sám tvůrce; ve svém důsledku tyto touhy dokladují neustálou lidskou touhu po Bohu, který je zdrojem kadé touhy a jedině on dokáe kadou pravou touhu člověka uspokojit, naplnit. Nabízí se jetě mnoho dalích otázek: Je lidský ivot smysluplný nebo je jen hříčkou nějakých přírodních sil a nemá smysl? Svět i člověk dosvědčují, e nemají původ sami v sobě, ale e jsou spojeny se svým tvůrcem. Kdy pak tento tvůrce a stvořitel začal k člověku promlouvat (Abrahám), začal postupně říkat, jaký je: je osobou, je milující kadého člověka... Nakonec s námi Bůh rozmlouval v Jeíi Kristu - stal se člověkem. Tedy jednodue řečeno: na počátku veho je láska - Bůh. Celý svět a také člověk, mají původ v Lásce. O tom nás přesvědčuje rozum a o tom podrobně hovoří víra. My sami se pak s tímto Bohem - láskou můeme setkávat. Proč právě Bůh? Protoe právě osobní Láska, které jsme my lidé dali jméno Bůh. Biblicky se jmenuje Jahve - co znamená vlastně - JSEM. | |
Strana: 1 << 58 59 60 61 62 63 64 65 66 >> 621 |