© redakce (06.05.2013 10:03)
Ahoj Lilian, z vydavatelství nám přišla tato odpověď: Věříme si :), to je jasné! Kdyby se to opakovalo, nebo to začalo být nějak podezřelé, pak začínáme být obezřetní, ale pokud někdo napíše, že je to tak, věříme mu. Hezký den! ;-) P.

© redakce (03.05.2013 09:06)
Katko, díky za milá slova! Měj se moc hezky! P.

© redakce (02.05.2013 13:04)
Ahoj M., nevím sice, kolik je ti let, ale myslím, že takové podobné krize ve vztazích, sexualitě, víře i sebepřijetí k dospívání prostě patří... Tím ale nechci říct, že by ses v nich měla nějak utápět. Mluvíš o One Direction v docela zajímavých souvislostech. Pokud si opravdu myslíš, že kamarádky štve, jak moc jsi do nich blázen, a pokud tě vedou k myšlenkám (nebo skutkům), kterým by ses raději vyhnula (v oblasti sexuality), myslím, že by bylo dobré nadšení pro tuto kapelu omezit. Samozřejmě snad není nutné přestat je ze dne na den úplně poslouchat, ale zkusit si od nich udělat odstup. Ani One Direction ale zřejmě nevyřeší všechny problémy :-) Co se týká vztahu s maminkou, ten často bývá problematický, opět zvlášť v době dospívání. Tady by snad mohlo pomoct (pokud se třeba hádáte) zkusit mlčet, když víš, že bys mohla říct něco nehezkého, pokud je pro tebe těžké chovat se k ní hezky, můžeš jí dát najevo, že ji máš ráda, tím, že s něčím pomůžeš, dáš jí nějaký milý dárek ke Dni matek a podobně... Zkus to ale přestát a pokud by bylo nejhůř, otevřeně si s ní promluvit o tom, co ti třeba vadí. Ale šetrně! Ke kamarádkám se zkus chovat hezky, dávej pozor na to, čím bys je mohla potěšit (bez vnucování), naslouchej jim, buď ochotná jim pomoct. To je pro přátelství důležité - zajímat se o potřeby druhého a zároveň mu dávat svobodu. Rozhodně to ale neznamená nechat se vysmívat nebo využívat. A pokud je opravdu popuzují One Direction, zkus o nich míň mluvit nebo si před holkama tolik nezpívat jejich písničky. Co se týká krize ve vztahu s Bohem, asi jsi taky v období, kdy se "láme chleba" a člověk si musí udělat jasno, jak dál bude směřovat. To musí každý. Chtěla bych ti ale říct, že vztah s Bohem opravdu stojí za to a není zase tak moc o tom, co se mi "chce" a co ne... V životě s Bohem jsou sice chvíle úplné euforie, nadšení, radosti, ale většinou je to spíš pocit všednodennosti bez nějakých větších citových výlevů. To ale neznamená, že je to špatně. Duchovní život právě proto vyžaduje řád, určitou pevnost, aby člověk nespoléhal jenom na svoje pocity, které bývají všelijaké. Zkus si tedy stanovit nějaký řád modlitby (třeba jen krátká modlitba ráno a večer) a chození do kostela a co nejlépe ho dodržovat... Když člověk v takovém "řádu" přežije nějakou krizi, přijdou zase chvíle radosti a vděčnosti, že jsme to nevzdali. Protože tak jako tak, život s Bohem je to nejkrásnější, co člověk může mít, a byla by hrozná škoda ho ztratit. Je pořád potřeba pamatovat na to, že Bůh mě má rád tak jako nikdo jiný na světě, že pro mě umřel a nabízí mi věčný život. To pak stojí za to i brzké vstávání do kostela i modlitba, která se někdy může zdát "nudná" :-) Předchozí odstaveček snad odpovídá i na poslední část tvého vzkazu - když budeš mít takový řád v životě s Bohem, udělej si ho i v životě celkově a cvič tak svou pevnou vůli, která se vždycky hodí :-) Stanov si třeba množství sladkostí na den a pokus se za žádnou cenu ho nepřesáhnout :-) I v tomto může být člověk kreativní a je to někdy celkem dobrodružství, které zpestří všední den :-) A hlavně - věř, že spoustě lidí (a Bohu) na tobě moooc záleží - že kdybys nebyla, svět by byl o tebe o hodně chudší! A k tomu, aby sis myslela, že se žádnému klukovi nebudeš líbit, snad není důvod - pokud jsi povolaná do manželství, princ je pro tebe někde určitě připraven a už se těší, až tě jednou potká :-) Měj se hezky, budu na tebe myslet!+ Marta

© redakce (02.05.2013 07:44)
Ahoj Marie, za chybný výtisk se moc omlouváme. Prosím, pošli celou svou doručovací adresu (abychom tě mohli správně identifikovat) na email objednavky@in.cz a květnové číslo ti zašleme znovu, tentokrát samozřejmě zdarma. Pokojný den! P.

© redakce (30.04.2013 16:12)
Ahoj Veru, tak jsme usilovně hledaly, ale nepodařilo se nám najít fotku sester Cimorelli v tiskové kvalitě, aby mohla být použitá jako plakát... :( Nechceme ale tebe ani ostatní příznivkyně této kapely zklamat, takže se pokusíme zpracovat nějaký větší článek... musíš ale počítat s tím, že to nějakou dobu potrvá. Tak prosíme o trpělivost. Měj se hezky a užívej zítřejšího volného dne! P.

© P. Jan Balík (30.04.2013 09:28)
Milá Adélo, děkuji za Tvoji upřímnost a za Tvůj dotaz. Je zřejmé, že ve svém svědomí vnímáš, že se děje něco nedobrého. Svědomí prostě hlásí poplach. Je to asi tak, jako když přijíždí vlak a začne blikat červená. Sice vlak na přejezdu ještě není, ale je moudré auto zastavit a počkat, až vlak přejede. Láska je krásná, ale je třeba si uvědomit, že má své stupně: zamilování, hluboké přátelství, růst lásky až k rozhodnutí společně sdílet život, manželství a děti. Zamilovat se může člověk snadno. Avšak často pak pochopí, že ten druhý není přesně to ono. Že to s ním nejde. Není to žádná katastrofa. Prostě to tak bývá. Málokdy se z prvních lásek vytvoří vztah na celý život. Do zamilovanosti žádné praktiky sexu, kromě pohlazení, letmého obejmutí, jemného políbení, jistě nepatří. Proč? Naše tělo vyjadřuje lásku a mělo by vyjadřovat takovou intenzitu lásky (ne intenzitu citu, ale intenzitu vztahu) jakou chlapec a děvče prožívají. Během zamilovanosti (sice silný cit, ale láska teprve začínající) jistě není vztah tak pevný a silný, aby si člověk mohl dovolit tělem vyjadřovat více. Prstění, o kterém píšeš, je praktika, která patří až do manželství a i tam spíše jen občas jako předehra či spíše dohra manželského aktu. Jedná se sice o propagovanou metodu, ale je to ve své podstatě vzájemné vzrušování bez soulože - vzájemná masturbace. Pro tak mladé děvče jako jsi ty, může být prstění i zdravotně rizikové - zanesení různé infekce do pochvy, poškození sliznice v pochvě atd. Tato praktika nepatří vůbec do vašeho vztahu. Prosím Tě, řekni svému chlapci dost a už nikdy se k tomu nenech přemluvit. Do zpovědi bys to zahrnout měla. Ale neboj se! Píšeš, že jsi se změnila, ale Pán Ježíš Tě má rád a vše, co nebylo OK, Ti rád odpustí. Neboj se tedy odporovat pokušení, často choď ke zpovědi a k přijímání eucharistie a uvidíš, že budeš mít od Pána dostatek síly. A moc Ti doporučuji také modlitbu k Panně Marii, aby Ti vyprosila dar čistoty. Třeba každé ráno a večer jeden Zdrávas. Tvůj chlapec se potřebuje naučit trpělivosti a skutečné lásce. Neboj se mu opravdu říci jasné NE. Pokud Tě nechá, nic hrozného se nestalo. Víš, kluci jsou velice často hodně sexuálně nedočkaví. A děvče, které má kluka opravdu rádo se bude snažit pomáhat klukovi naučit se čekat, naučit se zdrženlivosti, prostě nespěchat a dokázat se v sexuální oblasti ovládat. Proč? Protože život v manželství a rodině často přináší chvíle, kdy i manželé žijí ve zdrženlivosti (např. nemoc ženy, období vyčerpanosti). A když se muž nenaučí být zdrženlivý, co pak bude dělat? Bude sex vyžadovat od ženy, bude ji k němu nutit nebo si zaskočí za jinou ženou? Buď v této věci odvážná a rozhodná. Dej svému klukovi jasné mantinely: pohladit, letmo políbit a dost. Chce-li víc z Tvého těla, vysvětli mu, že je to od něj sobecké. Proč chce od Tebe více? Vyjadřuje tím svoji lásku k Tobě, když Ty to nechceš? Ne. Vyjadřuje tím jen to, že se ještě neumí ovládat a vyžaduje sexuální praktiky jen kvůli sobě. Je tedy sobec. Odejde-li, žádná škoda. Se sobcem je těžký život. Měj svou důstojnost a nenech se přemlouvat k tomu, co vám oběma nakonec uškodí. Vím, že Ti píši náročné věci, ale neboj se, učit se lásce není vždy jednoduché. Ale stojí to za to. Doporučuji Ti účast na kurzu partnerství, který v DCŽM bývá vždy od podzimu. Tam se můžeš dozvědět více. A mohu Ti také poslat knížku: Máš na víc, kterou jsem před časem napsal pro mladé a kde jsou mnohé inspirace. Žehná a odvahu přeje P. Jenda

© redakce (29.04.2013 10:16)
Ahoj Baruš, tvůj nápad si poznačíme, ale nevím, zda ho zařadíme, protože časopis musíme připravovat s velkým předstihem a v současnosti už chystáme zářijové číslo. Květnové číslo se už balí a míří z pošty k vám, takže tam už nestihneme nic připsat... ale kdybys měla zajímavý tip na září, sem s ním ;-) P.

© redakce (29.04.2013 10:26)
Ahoj Katko, někdy nám nezbývá, než to, co si v životě neseme, jenom trpělivě nést. Samozřejmě, že když se ti někdo posmívá, nemusíš jenom sedět a trápit se tím, ale třeba řekni, co cítíš - že tě to bolí, že je ti nepříjemné, když se ti posmívají... Neboj se o svých pocitech mluvit. Někdy si lidé ani neuvědomí, co svým jednáním způsobí. Nečekej zázraky, lidé se nezmění proto, že jim něco řekneš, ale třeba se alespoň trochu zastydí. Jak sama píšeš, další možností je se za ty lidi vždycky v duchu modlit. Nikdy nevíš, jak si modlitbu Bůh použije, kdy a jak srdce člověka promění. Myslíme na tebe a vyprošujeme hodně trpělivosti. P.

© reakce z redakce (29.04.2013 07:30)
rádo se stalo:)...M.

© reakce z redakce (29.04.2013 07:27)
Ahoj, máš ho v poště:). M.

© redakce (26.04.2013 17:12)
Ahoj Amy, pošli svoji mailovou adresu na redakce@in.cz nebo přímo sem do vzkazů. Nejpozději v pondělí ti kontakt na eL pošleme. Hezký víkend! ;-) P.

© redakce (26.04.2013 08:02)
Ahoj Luci, to, že posíláš z jedné emailové adresy odpovědi třeba na 3, 4 soutěže, je samozřejmě podle pravidel (nezáleží přitom na tom, zda odpovídáš na každou otázku zvlášť nebo na všechny 3, 4 dohromady) a do slosování jsi zařazena. Podmínkou je, abys na každou otázku odpovídala pouze jednou, aby měli všichni stejnou šanci vyhrát. A to ty děláš, takže nemusíš mít strach, že bychom tě do slosování nezařadily. Děkujeme za přání krásného víkendu a přejeme i tobě hezké jarní dny! ;-) P.

© redakce (26.04.2013 07:57)
Májo, děkujeme za povzbuzující vzkaz! Radujeme se s tebou a gratulujeme ti k přijetí na školu! A samozřejmě i všem ostatním holkám. Těm z vás, které přijímačky teprve čekají, držíme palce! ;-) P.

© redakce (25.04.2013 08:37)
Ahoj Řechtačko, přesně na tuto otázku (ohledně holení intimních partií) odpovídala před nedávnem paní doktorka - gynekoložka. Její odpověď vyjde už teď v květnovém čísle. Pokud nejsi předplatitelka našeho časopisu, pošli nám do redakce svoji mailovou adresu a odpověď v zestručněné podobě ti rádi zašleme. Zdravíme z redakce a přejeme pokojný den. P.

© redakce (25.04.2013 08:34)
Ahoj, masturbace (nebo také sebeuspokojování) je záměrné drážnění vlastních pohlavních orgánů za účelem vyvolání pohlavního vzrušení. Na masturbaci se člověk často stává závislým a špatně se tohoto návyku zbavuje. Takže můžeš být jedině ráda, že nevíš, co to je. Měj hezký den! ;-) P.

© redakce (24.04.2013 07:40)
Ahoj Sáro, nemusíš mít obavy. Pokud odpovídáš z jedné mailové adresy na různé soutěže, je to v pořádku. Přejeme hodně štěstí při dalším soutěžení! ;-) P.

© redakce (24.04.2013 14:39)
Milá Adriano, tvůj dotaz jsme přeposlali psycholožce PhDr. Aleně Uváčikové. Tady je její odpověď: Samotné znásilnění je těžkou psychotraumatickou zkušeností, která může negativně ovlivnit celý další život znásilněné ženy. Velmi často přichází k rozvoji tzv. psychotraumatické poruchy, která vyžaduje i psychiatrické léčení za pomoci medikace, dlouhodobou, několika letou psychoterapii. Takovýto zážitek poškozuje další sexuální život oběti a to od pocitů bolesti při sexuálním styku, až po samotné odmítnutí sexu, byť s milovaným člověkem. Pokud navíc přijde u znásilnění k početí dítěte, je téměř vždy u ženy dítě odmítáno.Traumatický zážitek ze samotného znásilnění se tímto ještě umocňuje. Jsem přesvědčena,že gynekolog z důvodu své křesťanské orientace má všechny vědomosti o psychických traumatech a možných následujících zdravotních a psychosomatických obtížích a že pokud by i on sám odmítl podat na přání své klientky tzv. potratovou tabletku, tak je jeho povinností doporučit další své kolegy/kolegyně, které by mohly při stejné profesní erudici mít na problém jiný názor. reakce z redakce: Je to jedna z nejtěžších etických a morálních složitých otázek, která vůbec existuje. Nedá se odpovědět obecně. Je to spíš otázka svědomí, každý člověk je jiný, musí se nakonec rozhodnout sám, individuálně, není na to vzoreček.

© redakce (24.04.2013 11:36)
Ahoj Káťo, také jsem se o Titanik a všechno s ním spojené kdysi hodně zajímala. Odpověď na to, proč se stalo takové neštěstí, je podobná, jako odpověď na otázku, proč umírají mladí lidé, proč jsou na světě války a utrpení, proč jsou lidé pronáslednování apod. Odpověď zní: Mnoho utrpení ve světě je důsledkem toho, že lidé neberou Boha vážně a slouží svému egoismu, v případě Titaniku i své pýše. A proč zemřely stovky (nevinných) lidí? Na to je jediná odpověď víry: Nejnevinnější byl sám Ježíš a ten smrt na kříži, bolest a utrpení přijal dobrovolně z lásky, aby dal všemu lidskému utrpení smysl. Navíc my křesťané věříme, že smrtí lidský život nekončí, ale začíná se nová etapa - věčnost. Takže se možná tito lidé v den potopení Titaniku "narodili" pro Boží království. Tajemství lidského života zde na zemi a smrti nás přesahuje. Také utrpení je pro lidi temné a tajemné, ale ve víře v Ježíše nalézáme odpověď. Snad jsme ti alespoň trochu pomohli vyrovnat se s touto otázkou. Hezký den! ;-) P.

© redakce (24.04.2013 11:00)
Ahoj Petro, dnes se často setkáváme s názorem, že masturbace je "normální" a dokonce "zdravá". Je přece "normální" být sexuálně vzrušený (nebo ne)? Je "normální" uvolnit sexuální napětí (nebo ne)? Nenechám ho v sobě přece hromadit...! Je v tom jistá logika. S takovým přístupem ke světu je ve skutečnosti naprosto nemožné pochopit, proč je masturbace špatná. K tomu, abychom porozuměli nejen problému masturbace, ale i pravdě o sexualitě a následně pravému smyslu lásky a života, musíme kompletně změnit způsob našeho uvažování. Svět, ve kterém žijeme, je uzavřený sám do sebe. Všichni tak trochu připomínáme lidi, kteří si nevidí dál než na vlastní pupek. Také masturbace je zaměřená jenom na člověka a jeho vlastní zájmy, je to v podstatě sobecká rozkoš, která ho odděluje od druhých. Často se jedná o návyk, který nás uvězňuje v nás samých. Masturbace možná neublíží tělesnému zdraví, ale ubližuje našemu zdraví psychickému. Jak? Masturbace symbolizuje sebelítost, strach opustit sám sebe pro druhého a naprostou sterilitu odloučení. Sex má být znamením svobodné, úplné, věrné a plodné lásky. Je masturbace něčím jiným než sebestřednou a sebeuspokojující sexuální slabostí? Takové jednání výmluvně vypovídá o tom, jak člověk chápe svou sexualitu a následně i celou svou osobu. Zpravidla pak člověk, který má problémy s masturbací, prožívá úzkost ve vztahu k sobě a druhým, vnitřní frustraci a neochotu nebo neschopnost darovat se upřímně druhému. Fantazie, které mastuirbaci často doprovázejí jsou známkou nespokojenosti s realitou a útěkem před ní. Pravá radost a uspokojení, které hledáme, nespočívá v sebeuspokojení. Je to uspokojení, které pramení z toho, když obětujeme všechno, abychom podstoupili riziko lásky... (více (nejen na toto téma) např. v knize: Christopher West: Dobrá zpráva o sexu a manželství. Paulínky, 2010). P.