© redakce (24.06.2013 11:58)
Milá Katko, vztah s nevěřícím klukem je vždycky trochu riziko, protože se možná neshodnete na stejných důležitých hodnotách, ale to ještě neznamená, že musí být automaticky horší než věřící kluci. Je dobře, že mu víru nevnucuješ, protože víra je dar a svobodné rozhodnutí, ke kterému nikoho přinutit nejde. Můžeš mu ji ale vyprosit. Také my na vás budeme myslet v modlitbě! P.

© redakce (24.06.2013 09:58)
Ahoj Katko, děkujeme za pochvalu časopisu, potěšila nás! Pokud jde o čtení Bible, není nikde psáno, v kolik hodin a v jakou denní dobu ji máš číst. Je to podobné, jako když si chceš popovídat s dobrou kamarádkou - s tím rozdílem, že Boha nikdy nevzbudíš a nevyrušíš při důležité činnosti. "Povídat si s ním" a poznávat ho skrze četbu Bible můžeš kdykoli, když máš čas, třeba právě při cestě tramvají, jak to děláš ;-). Bibli čtou jak holky, tak kluci, i když je pravda, že ne všichni. Ale znám spoustu věřících kluků, kteří Bibli čtou. Krásný den! P.

© redakce (24.06.2013 15:05)
Ahoj Hani, sukně je od firmy New Yorker. Jsme rádi, že se ti módní tipy líbí! ;-) P.

© redakce (24.06.2013 09:32)
Ahoj Kristýno, jedno číslo je možné objednat. Napiš svůj požadavek a poštovní adresu na e-mail objednavky@in.cz a domluvíte se. Číslo by mělo stát 38 Kč.

© reakce z redakce (21.06.2013 07:13)
To jsme moc rádi:). Díky. M.

© reakce z redakce (21.06.2013 07:15)
Ahoj Veru, na našem webu si můžeš o tetování přečíst tento článek, třeba ti pomůže. M. http://www.in.cz/clanky/pece-o-telo/piercing-a-tetov
ani-jako-modni-doplnek-jlp.htm

© redakce (19.06.2013 07:21)
Ahoj Dolly, je moc dobře, že vnímáš to, že vztah mezi vámi není úplně v pořádku a ještě lepší je, že bys to chtěla změnit. Moc ti fandíme. Nemáme však tolik informací o tobě a tvé rodině, abychom ti dokázali dát stoprocentní odpověď (například zda jsi předtím vyrůstala jako jedináček nebo máš ještě nějaké starší sourozence, v čem konkrétně si s novým bráchou nerozumíte apod.). Našly jsme ale jeden článek, který by ti mohl trochu pomoct. Je to rozhovor s holkou, jejíž rodiče si vzali do pěstouneské péče více dětí a ona popisuje, jak se s tím vyrovnávala. Třeba tě některá z odpovědí inspiruje. Tady je odkaz: http://www.in.cz/clanky/rodina/dada-z-velke-rodiny-agr.h
tm
Myslíme na tebe i na tvoji rodinu! P.

© redakce (17.06.2013 07:36)
Ahoj Věrko, pokud bude každá z vás poctivě soutěžit sama za sebe ze své emailové adresy, samozřejmě soutěžit můžete. Přejeme hodně trpělivosti a štěstí! ;-) P.

© redakce (13.06.2013 07:09)
Ahoj Kristyy, tvůj vzkaz jsem vyřídila všem členům týmu, na tvoji maminku (i na celou vaši rodinu, aby to všechno zvládla) budeme pamatovat! P.

© redakce (12.06.2013 07:40)
Ahoj Anonymko, myslíme si, že ze začátku menstruace je nepravidelnost normální, nástup měsíčků závisí na tvé momentální hmotnosti a tvém celkovém vývinu. Nejsme však na tuto problematiku odborníci, proto doporučujeme zajít si na gynekologickou prohlídku, aby ses ubezpečila, že je všechno v pořádku. Chodí tam i mladší dívky a není žádná hanba jít se nechat vyšetřit, pokud máš nějaké pochybnosti. Myslíme na tebe, měj krásný den! P.

© redakce (11.06.2013 08:13)
Ahoj Kiko, tento dotaz se na webu opakuje poměrně často. Jde vidět, že nad vírou přemýšlíš, což je dobře. Proč je bolest na zemi a proč trpí/trpěli nevinní? Na to je jediná odpověď víry: nejnevinnější byl sám Ježíš a ten smrt na kříži, bolest a utrpení přijal dobrovolně z lásky, aby dal všemu lidskému utrpení smysl. S Ježíšem se může každý trpící sjednotit - prostě si říci: moje bolest je i Tvoje, Ježíši. Bůh otec miloval nejvíce Ježíše, a přesto byla jeho vůle, aby Ježíš jako člověk byl umučený a umřel. Je to tajemství velikosti Boží lásky. Utrpení nemusí být jenom špatné, může člověka i někam posunout, přimět ho k zastavení se,... V Ježíšově smrti nacházíme ještě jeden rozměr a objev: Smrtí lidský život nekončí, ale začíná se nová etapa - věčnost. Ježíšovo zmrtvýchvstání je pro nás lidi nadějí, že i my budeme po své smrti žít v přátelství s Bohem. Utrpení je pro lidi temné a tajemné, ale ve víře v Ježíše nalézáme odpověď. Proto i mnoho svatých volilo raději smrt a život věčný s Bohem, než si zachránit život, ale za cenu zrady Boha. Měj hezké dny! P.

© redakce (11.06.2013 07:33)
Lesslie, děkujeme za doplnění a povzbuzující slova, která snad pomůžou! Měj se moc hezky! ;-) P.

© redakce (11.06.2013 14:41)
Ahoj Terezko, děkujeme za Tvoji důvěru, s kterou se na nás obracíš. Myslíme, že v tvém případě nejde ani tak tak o věkový rozdíl (známe páry, které jsou od sebe věkem vzdálené mnohem víc a není to překážkou). Spíš jde o to, zda chceš začít budovat pevný vztah už od čtrnácti let. Zkus trochu počítat. V dnešní době je běžné, že se nám mládí "natahuje". Mladí lidé po skončení základní a střední školy pokračují ve studiu na vysoké škole (3 - 6 let). Tobě je 14, máš před sebou ještě celou střední školu (tj. asi 4 roky) + případně další roky strávené na vysoké. Kluk, který se ti líbí, možná také půjde na vysokou školu. To znamená, že se dostane do nového prostředí, pozná nové lidi a trochu se změní (je otázkou, zda byste dokázali překonat to, že řešíte oba trochu jiné starosti a žijete v rozdílných "světech". Protože vysoká škola člověka určitým způsobem změní, ať už chce nebo ne ;-). Pokud byste spolu začali chodit a chtěli (jako věřící lidé) počkat s intimním stykem až do svatby, je proti lidské přirozenosti vydržet ve všem, co vidíme jako ideál. Kluci se sexualitou bojují mnohem více než dívky. I nad tím přemýšlej, zda by vztah trvající např. 7 let nebyl pro vás oba spíš trápením než radostí. Nemusí to samozřejmě být pravidlem, ale hrozí, že byste se časem dostali do jakéhosi stereotypu. A rozchod po tolika společně strávených letech je určitě mnohem bolestivější než u vztahu, který trval kratší dobu. Ještě jedna věc: v tomto věku se teprve dotváří tvoje osobnost, hledáš sama sebe a občas sama sebe nechápeš (takže těžko můžeš chtít po klukovi, aby tě poznával a chápal on, když ty sama sobě ještě nerozumíš). To, co jsme napsaly, může vyznět hodně negativně. Nechceme tě ale od toho vztahu úplně odrazovat a rozhodně nechceme, aby ses začala kluků (nebo tohoto jednoho) úplně stranit! Spíše jsme se snažily naznačit úskalí, která by vás mohla potkat. Je lépe být vždycky připravený na horší variantu a být potom příjemně překvapený, než obráceně ;-). Doba známosti je o vzájemném poznávání. To, že s někým začneš chodit, přece ještě neznamená, že to nakonec bude otec tvých dětí a že si ho musíš vzít. K tomu je chození, abyste se navzájem poznali a zjistili, jestli dokážete překážky překonat nebo jste natolik rozdílní, že to prostě nepůjde. V tomto případě rozchod není žádnou katastrofou, i když to tak často vypadá. Ať už se rozhodneš jakkoli, nezapomínej(te) na modlitbu ;-) Myslíme na tebe, klidně se zase ozvi! P.

© redakce (11.06.2013 11:41)
Ahoj Katko, je dobře, že takto přemýšlíš a ptáš se. V dnešním světě je někdy těžké se orientovat. My se ztotožňujeme s pohledem, jaký má na homosexuály církev. Jaký pohled to je? Církev bezvýhradně přijímá lidi s homosexuální orientací a odmítá jakoukoli jejich diskriminaci. Tady se totiž rozlišují dvě věci: to, že je někdo homosexuál, v žádném případě neznamená, že to je člověk druhé kategorie! Nechme teď stranou úvahy o tom, jestli to je věc vrozená, jestli to je vlivem okolí, výchovy,… Tento člověk má plnohodnotnou důstojnost jako každý jiný. Co je to ta diskriminace? Je diskriminace to, když říkáme, že takový život, kdy se dva homosexuálové rozhodnou spolu být, je proti Božímu řádu? Ne. Diskriminací není, že církev hájí názor, že dítě má být vychováváno v přirozeném modelu „otec-matka“. Diskriminací jsou různé fóry, narážky, které slyšíme na homosexuály. To je špatně. Jsou to lidé s plnou důstojností. P.

© redakce (10.06.2013 07:58)
Milá zoufalá, neuvedla jsi svůj věk, ale věř, že pokud je ti mezi dvanácti a šestnácti lety, není třeba se těmito stavy vůbec znepokojovat. To, co prožíváš, je ve tvém věku úplně normální. Zničehonic přijde změna nálady, přepadnou tě pocity vlastní bezvýznamnosti a neschopnosti. Když se člověk začíná měnit, pracuje hodně psychika a tohle všechno k dospívání patří. Není to nic špatného, negativního, když najednou nevíš, proč se ti chce brečet, smát, jsi naštvaná. S postupujícím věkem tyto nálady odezní a ustálí se. Snaž se jim nepoddávat, pořád si připomínej, že jsi skvělá holka, i když ti to v té chvíli asi přijde jako hloupost ;-) Zkus se něčím zabavit, i když se ti nechce. Ideální je jít třeba někomu pomoct (vždycky je dost možností, stačí se pořádně rozhlédnout), díky tomu na chvíli zapomeneš na sebe a na své nálady. Myslíme na tebe, samy jsme si takovým obdobím prošly, takže víme, o čem mluvíš. Přejeme krásné dny! P.

© redakce (06.06.2013 19:51)
Leni, myslíme na ni i na tebe. Bude teď určitě potřebovat oporu, tak se snaž být tady pro ni. P. +

© redakce (10.06.2013 07:01)
Ahoj Terezo, nějaké kontakty se nám už podařilo nashromáždit, ale protože na našich webových stránkách soukromé mailové adresy nezveřejňujeme (kvůli příp. možnosti zneužití), pošli nám prosím sem do vzkazů svoji e-mailovou adresu a my ti kontakty zašleme e-mailem. Děkujeme. Hezký den z redakce! ;-) P.