© redakce (04.07.2013 08:44)
Milá Ádo, v článku o homosexualitě je jasně uvedeno, že současná medicína homosexualitu za poruchu ani nemoc nepovažuje, s čímž se ztotožňujeme. Nikde jsem v něm nenašla tvrzení, že bychom se měli k homosexuálům chovat jako k lidem s vážnou nemocí. Možná máte na mysli větu, kdy jsou lidé s homosexuální orientací PŘIROVNÁVÁNI k lidem s vážnou nemocí, kteří mají (podobně jako gayové a lesbičky) komplikovanější život v tom, že nemohou uzavřít odpovědné manželství (takové, které je spojené se zplozením dětí a jejich výchovou, v němž pohlavní akt slouží k předávání nového života). V článku je dále napsáno, že bychom se k homosexuálům měli chovat citlivě a s úctou. Tedy nikoli jako k lidem s vážnou nemocí. Snad je mé vysvětlení pochopitelné. Za nedokonalou formulaci, která vás zmátla, se omlouváme, věřte, že článek nebylo jednoduché dát dohromady, zvláště, když jsme konfrontovali pohledy tří lidí. Přejeme vám pokojný den a celé léto. P.

© redakce (03.07.2013 20:34)
Ahoj Elizabeth, je dobře, že se na to ptáš, protože výběr správné podprsenky je základ. Pokud zvolíš správnou velikost, předejdeš tak bolesti zad a zbytečnému namáhání ramen. V první řadě se musíš změřit, a to hned dvakrát. 1) Změř si obvod hrudníku pod prsy - svlékni se, vezmi krejčovský metr, hezky se narovnej se vydechni (výdech je důležitý!). Metr veď vodorovně tak, aby horní stranou přiléhal těsně ke spodní části prsou. Číslo, které jsi zjistila, si zaznamenej. 2) Posuň metr výš a změř obvod přes prsa (tak, aby se metr dotýkal bradavek). Příliš metr neutahuj a snaž se, aby byl ve vodorovné poloze, aby výsledky měření byly co nejpřesnější. Opět si výsledné číslo zaznamenej. Další kroky: 3) Od čísla, které jsi naměřila jako obvod prsou, odečti výsledek měření obvodu pod prsy (např. 76 - 65). Získáš tak číslo, podle kterého určíš velikost košíčku. 4) Od obvodu pod prsy odečti 5-10 cm tak, aby ti vyšlo číslo končící číslicí 0 nebo 5. Získáš tak velikost obvodu, "zad". (Podprsenky jsou totiž vyráběny většinou z elastického materiálu a každá se časem trochu vytáhne. Při výběru proto dbej na to, aby podprsenka k tělu přiléhala těsně a "nevylézala" na zádech směrem vzhůru, když např. zvedneš ruce nahoru. Proto je dobré volit raději o menší obvod.). Číslování podprsenek je dvojího typu. Běžnější a více užívaná je kombinace obvodu pod prsy (v cm) + velikost košíčku - označovaná písmeny abecedy (např. 70 D). Druhý způsob číslování vyjadřuje konfekční velikost + velikost košíčku (např. 34 C). Pro lepší přehled uvádím vysvětlení, jaká konfekční velikost odpovídá jakému obvodu: 60=28, 65=30, 70=32, 75=34, 80=36, 85=38, 90=40. Takže např. velikost 70 B = 32 B apod. Vraťme se teď zpět k výběru podprsenky. Máš zapsána 2 čísla. Nejprve se podívej na velikost zad (obvod prsou, od kterého jsi odečetla přibližně 5-10 cm ). To je první číslo, na které se budeš soustřeďovat v obchodě (60, 65, 70, 75, 80, 85, ... případně si jej převeď na konfekční velikost - viz výše). Teď se podívej na druhé číslo (rozdíl obvodu prsou a obvodu pod prsy). Mělo by se pohybovat v rozmezí od 1 cca do 20 cm. Na základě následující stupnice si vyber velikost košíčku: 0 - 2,5 cm = A, 3 - 5,5 cm = B, 6 - 8,5 cm = C, 9 - 11,5 cm = D, 12 - 14,5 cm = E (DD), 15 - 17,5 cm = F (E), 18 - 20,5 cm = G (F). Na závěr ještě několik tipů pro správné zkoušení podprsenky: Podprsenku si oblékej v předklonu a po narovnání se se snaž rukama umístit prsní tkáň do košíčků tak, aby kostice lemovala ňadro po celé jeho délce a žádná jeho část "nečouhala" ven. Pokud prsa nejsou v dolní části celá zakrytá, zvol větší velikost košíčku. Neboj se vyzkoušet více typů podprsenek, číslování nemusí vždy přesně odpovídat uvedeným parametrům, některé firmy se mohou trochu lišit. Novou podprsenku zapni vzadu na nejvolnější háček. Pokud mezi zapínání a záda vložíš víc než 3 prsty, zvol menší obvod. Jen tak bude podprsenka plnit svou funkci (držení prsou) a zátěž nebude spočívat na ramenou. Přejeme ti, abys vybrala správně a vyhnula se zdravotním problémům způsobených používáním nevhodné podprsenky! P.

© redakce (03.07.2013 09:01)
Milá Mariánko, je dobře, že nad budoucností přemýšlíš a není ti lhostejné, jak budou vypadat tvé vztahy. Nikdy ale nedovol, aby tě ovládl zbytečný strach. Není pravda, že kluci, kteří chtějí žít zdrženlivě do uzavření manželství, neexistují. Ano, je jich méně než těch, kteří začínají se sexuálním životem velmi brzy, ale když se podíváš kolem sebe - kolik znáš děvčat, která mají podobné ideály jako ty? Zřejmě jich také nebude drtivá většina. Pro společný život si snažíme vybírat partnera, se kterým bychom mohli sdílet společné zájmy, názory a přesvědčení. Takže bych se na tvém místě zbytečně nestrachovala. Věřící kluk patrně bude hledat někoho s podobným přesvědčením, tak jako ty. Všechny své nejistoty a obavy můžeš vkládat do modlitby za budoucího životního partnera. A co když potkáš někoho, pro koho nebudeš první? Víš, kluci jsou v oblasti sexuality slabší než holky. Je na ně také vyvíjen větší nátlak od spolužáků, někdy i kamarádů apod. Není divu, že se často vrhnou do první sexuální zkušenosti dřív, než pořádně poznají sami sebe a své tělo. To ale rozhodně neznamená, že bychom je měli "ocejchovat" a odsoudit!! Někdy máme sklony člověka poté, co nás zklamal, odsunout do "2. kategorie". Ale to není Láska, které se máme učit! Pokud se kluk s někým vyspí a potom pozná, že to nefunguje a rozejdou se, má přece pořád šanci vybudovat trvalý vztah s někým, kdo ho bude milovat právě takového, jaký je - i s jeho chybami a nedokonalostmi. Bylo by kruté a nespravedlivé, kdybychom jej na zbytek života odsoudili! Vždyť každý máme svoje slabosti. Ze tvé strany (pokud potkáš takového kluka) tě to bude stát víc lásky a úsilí, ale nezapomeň, že kluk zajde v intimní oblasti jenom tam, kde mu to ty sama dovolíš. Pokud mu ukážeš jiný způsob prožívání vztahu a bude tě opravdu milovat, dokáže překonat sám sebe a nepůjde mu jenom o tvé tělo. Bude tvé názory respektovat. A také ty musíš přijmout a respektovat jeho. S jeho minulostí. Uč se mít ráda druhé lidi i v jejich slabostech a měj otevřené a vnímavé srdce. Myslíme na tebe a přejeme hezké letní dny! P.

© redakce (03.07.2013 08:25)
Miká kiko, děkujeme za upozornění. Je vidět, že jste časopis přečetla velmi pozorně. Článek Homosexualita rozhodně není vyčerpávajícím pojednáním o homosexualitě jako takové. Jde pouze o přiblížení problematiky z různých úhlů pohledu. Při zpracování textu jsme vycházeli z konkrétních informací, které nám poskytli odborníci. Nebylo v rozsahových možnostech časopisu, tedy ani v možnostech našich, tuto problematiku obsáhnout plně. Pokud jde o možnost uzavírání stejnopohlavního manželství, vycházeli jsme ze zákonů platných v ČR a SR. Nikde v článku není výslovně uvedeno, že dvě ženy/muži manželství uzavřít nemohou. Zřejmě jste měla na mysli větu Mgr. Karla Skočovského, PhD., který uvedl, že existuje poměrně dost homosexuálních lidí, kteří přijali to, že nemohou žít v manželství. (Což skutečně v ČR a SR nemohou.). Přesto děkujeme za doplnění informací a přejeme krásné letní dny. P.

© redakce (02.07.2013 09:33)
Ahoj Ejmy, děkuji za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Na tvém místě bych si v první řadě s kamarádkou promluvila. Klidně, mezi čtyřma očima. Můžete třeba někam společně vyrazit a až bude vhodná příležitost, řekni jí, co prožíváš, když urážlivě mluví o věcech spojených s vírou. Otevřeně s ní promluv o tom, že ti vadí, když kritizuje něco, čemu věříš. Pokud kritizuje Boha, modlitbu,..., je to podobné, jako kdyby se "navážela" do tvé rodiny. Správně prožívaná víra je totiž vztah. Řekni jí, že je ti nepříjemné, když se ti místo podpory, kterou bys čekala (nebo aspoň mlčení), posmívá. Že takhle se podle tebe kamarádka nechová. Nezapomeň jí ale také říct, že ji máš ráda a že je pro tebe důležitá. A nabídni třeba i pomoc, pokud má v sobě nějaký blok vůči víře, pokud má nevyjasněné otázky - ptej se jí, co přesně jí na víře vadí. Nesnaž se ji přesvědčovat nebo poučovat, ale navrhni, že bys jí to mohla vysvětlit, pokud bude chtít. Pokud si na to netroufáš, můžeš ji zkusit přemluvit k tomu, že spolu vyrazíte na nějakou víkendovou akci na DCŽM. Bude se nejspíš vzpírat, ale třeba se ti ji podaří přesvědčit a ona si odtamtud něco přece jen odnese, i když to nebude dávat najevo. Možná pozná, že víra nerovná se jenom chození do kostela s několika starými lidmi. Že je i spousta mladých věřících, kteří se dokážou bavit a radovat. Víš, někdy je upřímnost cennější než spousta náznaků. A zvlášť mezi kamarádkami by upřímnost měla být. Nemůžeš svoji kamarádku nutit k víře, nutit k tomu, aby se modlila a chovala v kostele klidně. Můžeš ji napomenout, můžeš se za ni modlit. Je teď ve věku, kdy se vymezuje vůči různým hodnotám, hledá sama sebe. Pokud bys ji nechala jenom tak se v tom "plácat", je možné, že by víru ztratila úplně. Ještě jedna moje zkušenost na povzbuzení: Jedna moje kamarádka si také prošla "divokým" obdobím dospívání. Ve věku kolem 15-17 let ji mnozí považovali za postrach. Kam přišla, všude se chovala hrubě, hlučně (včetně kostela), ničila věci, brala věci druhým,... A to byla ze slušné věřící rodiny. Po nějakém čase puberta odezněla a ona se úplně změnila. Stala se z ní tichá holka, aktivní ve farnosti, našla si fajn věřícího kluka a brzy budou mít svatbu. Nikdo by do ní neřekl, že byla v pubertě "pěkné číslo" ;-). Tato moje kamarádka se neztratila. Neztratila totiž věřící přátele, kteří to s ní zkoušeli znova a znova. (Láska je totiž mj. trpělivá :)) Každý prožíváme dobu dospívání jinak. Někdo bouřlivě, jiný méně. Ale všichni máme řadu otázek, na které hledáme odpovědi. Možná zjistíš, že tvoje kamarádka tím, že se do víry naváží, jenom hledá odpovědi na své otázky. Jedna věc je jistá - víra ji nenechává chladnou, lhostejnou. A i to je plus, odrazový můstek ;-). Přeji Ti hodně trpělivosti a síly a myslím na Tebe i Tvou kamarádku! Krásné prázdniny! P.

© redakce (28.06.2013 08:51)
Ahoj Lesslie, Katce jsme tvůj vzkaz poslaly, tady je její odpověď: "Promiň ale to je kamarád a né přítel, proč si myslíte že s ním chodím, to není pravda. Je pravda, že mi holky píšou že tu dávám příspěvky. To je pravda, ale já s tím klukem nechodím, proč mi nevěříte, holky. ráda se modlím k bohu a odezdávám mu své prosby." P.

© redakce (01.07.2013 08:04)
Ahoj Maki, v první řadě bych Tě chtěla ujistit, že takový vztah s nejlepší kamarádkou, jaký popisuješ, k dospívání dívek patří. Psychologové mají pro tuto fázi života specifické pojmenování. Odborně se tato etapa dospívání, kterou právě procházíš, nazývá "individuální izosexuální fáze". Pro toto období je typické, že si dívky hledají blízkou kamarádku, které se mohou svěřovat, sdílet s ní své pocity, zkušenosti a nálady. Mezi kamarádkami vzniká hlubší emoční náklonnost. Není proto divu, že si s nejlepší kamarádkou rozumíš opravdu dobře a máš k ní důvěru. Je dobré si uvědomit, že doba dospívání je zároveň obdobím, kdy se mladý člověk začíná postupně odpoutávat od rodičů, začíná se vůči nim vymezovat, samostatně zvažuje, zda tu či onu vlastnost od nich převezme nebo ne. Pokud tyto pocity prožíváš a jsi ve věku mezi 12-16 ti lety (nebo i starší - horní hranice je v tomto případě velmi individuální), je to úplně normální. Přesto ale, že už si třeba s rodiči nerozumíš tak, jako když jsi byla malá holčička, snaž se jim pořád pomáhat, děkovat za to, co pro tebe dělají a modlit se za ně. Uvidíš, že po určité době v životě zase přijde období, kdy si ráda přijdeš za mámou nebo za tátou pro radu a kdy doceníš všechnu starost, kterou s tebou rodiče měli. Život je plný různých změn a i díky tomu je tak krásně pestrý. ;-) Z redakce přejeme Tobě, Tvé kamarádce i Tvé rodině krásně prožité léto! P.

© redakce (27.06.2013 17:34)
Ahoj ;-) to je moc hezká otázka! Vybavuje se mi historka, kterou nám vyprávěl jeden kněz: na faře, kde dříve působil, měli prý na dveřích záchodu zevnitř vyvěšenou část mešní modlitby, v níž se říká: "Vpravdě je důstojné a spravedlivé, ..., abychom Ti (Bože) VŽDYCKY A VŠUDE vzdávaly díky..." Myslím, že je to výstižná odpověď na tvou otázku. Stejně jako Bůh není omezený prostorem, ani modlitba není nijak prostorově "ohraničená". Nejsou vyjmenována místa, kde "je nevhodné" se modlit. Naopak při každé mši svaté slyšíme, že máme Bohu vzdávat díky vždycky a VŠUDE. Takže klidně i na toaletě, v koupelně, při jídle. Pokud si vzpomeneš na Boha v modlitbě a nechceš tím modlitbu nějak úmyslně znevažovat, vysmívat se Bohu, pak na tom není vůbec nic špatného. S Bohem bychom měli prožívat celý náš den, cokoli děláme. I každodenní maličkost, které k životu patří. Měj hezké léto a ještě jednou děkujeme za dobrou otázku! ;-) P.

© reakce z redakce (25.06.2013 18:11)
Ahoj májo, máme radost, že máte radost:))). Ségře přejeme brzké uzdravení a oběma proima prázdniny. M.

© redakce (25.06.2013 13:33)
Ahoj Leni, taky jsme skákaly radostí z tvé upřímné zprávy! :) (Ještě, že máme v redakci tak vysoké stropy, jinak bychom měly na hlavách boule :)). Ať ti lesk dobře slouží! Máš dobrý postřeh - 14. srpna opravdu bude v Hranicích dopoledne s časopisem IN! Tuto akci pořádá Centrum pro rodinu Jitřenka z Hranic. Někdo z naší redakce tam určitě bude. Kromě povídání o časopise je připravené i nějaké tvoření a povídání s kosmetičkou, tak sleduj plakáty a klidně o tom řekni i kamarádkám, které jsou z okolí a budou mít čas, ať přijdou! ;-) Měj se moc hezky! ;-) P.

© redakce (25.06.2013 08:32)
Ahoj Kristýno, zdravíme tě z redakce. Zřejmě jsi měla na mysli micelárku (= micelární vodu, což je produkt určený na odličování a obsahující částice-micely, které po kontaktu s pokožkou z ní "vytahují" nečistoty), pleťovou vodu a tonikum. Všechny tyto přípravky mají společné to, že jsou určeny na pleť. Rozdíly mezi nimi nejsou příliš výrazné. Snad jen v denní době, kdy je nejvhodnější je používat. Tonikum je dobré na ranní čištění pleti, protože ji vypíná a stahuje póry (a zabraňuje tak tomu, aby se do nich dostávaly nejrůznější látky, které v nich oxidují a černají a vytvářejí černé tečky na nose, bradě a čele). Naopak pleťová voda je vhodná pro večerní péči o pleť - odstraní zbytky makeupu, maz a prach. Nestahuje póry, takže pleť může během noci "dýchat". Micelárka je kombinací obojího. Je vhodná i pro citlivou pleť, protože neobsahuje alkohol a není parfémovaná. Pleť čistí velmi jemně a citlivě. V podstatě je ale na každém, jak (a zda vůbec) bude tyto produkty používat. Pokud nepoužíváš denně make-up a nemáš problémovou pleť, máš tu výhodu, že peníze za tyto přípravky můžeš ušetřít na něco jiného ;-) Měj se moc hezky! ;-) P.

© redakce (25.06.2013 09:49)
Ahoj Aničko, chápeme, že bys ráda měla Facebook a možná si připadáš "mimo", když na něm nemáš svůj profil. Ale mít Facebook ještě neznamená, že budeš automaticky šťastnější a spokojenější. Znám holky (a takových mladých lidí stále přibývá), které mají komplexy méněcennosti z toho, že nemají stejně "dokonalou" profilovku jako jejich kámoška, lidi, o kterých se na FB šíří zkreslené a nepravdivé informace a oni s tím nic nenadělají, a také lidi, kteří se stali na FB a internetu závislí a zbytečně se okrádají o čas, který by mohli využít k něčemu jinému. Proto se snaž pochopit své rodiče (i když je to těžké), že pro tebe chtějí jenom to nejlepší a pokud tě nechtějí vystavovat nebezpečí vzniku nízkého sebevědomí, porovnávání se s ostatními jenom na základě vzhledu a zážitků, vytváření si imaginárního světa plného "přátel", pokus se to respektovat. Přece jenom jsi ještě ve věku, kdy jsou za tebe rodiče zodpovědní. Můžete se zkusit domluvit na kompromisu, že by sis třeba profil založila, ale mohla bys na něm trávit jenom omezenou dobu (například 2x týdně). Ale konečné rozhodnutí závisí na rodičích, ať už se to nám dospívajícím líbí nebo ne. Jednou možná jejich starost o tebe doceníš. A za sebe můžu říct, že o nic moc nepřicházíš, když profil nemáš. Rozhodně ti nic neuteče. Přejeme Ti hodně trpělivosti a hezké předprázdninové dny! ;-) P.

© redakce (25.06.2013 07:42)
Ahoj Haničko, děkujeme za důvěru, s kterou nám píšeš. Jak se seznámit a nebýt přitom dotěrná? Šla bych na to nenásilnou cestou. Zkus se na něho usmát a podívat se mu do očí a třeba ho i pozdravit, když ho potkáš. Pokud jsou sympatie vzájemné, možná tě potom osloví sám. Kluci ale dospívají později než holky, takže je možné, že to bude brát jenom jako kamarádský pozdrav. Na tom není vůbec nic špatného! Kamarádstvím by měl každý správný a pevný vztah začínat. Nemůžeš spoléhat na to, že toho kluka dobře znáš, že je to "pan Dokonalý". Jsi teď zamilovaná, a vidíš ho jenom v tom nejlepším světle. Ale ani to, že je věřící, ještě nemusí být zárukou toho, že je už dostatečně vyzrálý a připravený na vztah. Asi se ti má rada moc nebude líbit, ale nechala bych tomu volný průběh. Jak jsem napsala o kousek výš: Úsměv, pohled do očí, pozdrav...tím nic nezkazíš (a samozřejmě ani modlitbou za něj ;-)) Kdo ví? Třeba se budete potkávat i o prázdninách a po nich. Určitě není všem dnům konec. A navíc: i platonická zamilování jsou krásná a patří k období života, které teď prožíváš! ;-) Přejeme Ti krásné prázdniny plné zážitků a prožitků! ;-) P.

© redakce (24.06.2013 10:30)
Ahoj Zuzko, zdravíme z redakce a moc Ti děkujeme za pochvalu! Máme z ní velkou radost! Přejeme krásné léto Tobě i Tvým kamarádkám! ;-) P.

© redakce (24.06.2013 15:03)
Ahoj Katko, pošli nám informace o svých oblíbených zpěvačkách a herečkách na e-mail redakce@in.cz. Podíváme se na ně a probereme to... ;-) Krásný den s úsměvem! :) P.

© redakce (24.06.2013 13:41)
Ahoj Katko, tvůj návrh na plakát si značíme, jenom měj prosím trpělivost, protože se časopis připravuje dlouhou dobu dopředu. Moc tě zdravíme a přejeme hezký den! ;-) P.

© redakce (24.06.2013 11:54)
Ahoj M., děkujeme za tvůj dotaz.Dnes se o masturbaci (autoerotice) mluví poměrně běžně. Jedná se o vzrušování vlastních pohlavních orgánů. Svět, ve kterém žijeme, hlásá prostřednictvím nejrůznějších médií, že masturbace je normální, běžná, dokonce zdraví prospěšná. Ale je to opravdu tak? Nezapomínej na to, že dnešní svět je uzavřený sám do sebe, že hlásá hesla jako "Užívej si! Žiješ jenom teď! Měj vždycky a za každou cenu to nejlepší!" Někam se vytratila víra ve věčný život, zájem o druhé lidi, hodnoty jako je nesobecká láska, která se dává druhému a chce jeho štěstí. Když to trochu přeženu: Ze všech stran na tebe denně útočí: "Já! Já! Já!" - "Já si budu užívat", "já se budu bavit", "já si pomůžu sám", "já budu budovat kariéru",... a ostatní mě nezajímají. Říká se tomu sobectví, sebestřednost. Ptáš se, jak to všechno souvisí s masturbací? Také masturbace je zaměřená jenom na člověka a jeho vlastní zájmy, je to v podstatě sobecká rozkoš, která ho odděluje od druhých. Často se jedná o návyk, který lidi uvězňuje v nich samých. Masturbace možná neublíží tělesnému zdraví, ale ubližuje našemu zdraví psychickému. Jak? Masturbace symbolizuje sebelítost, strach opustit sám sebe pro druhého a naprostou sterilitu odloučení. My lidé jsme povoláni k něčemu jinému než k sobectví. Jsme povoláni k LÁSCE. Ta jediná dokáže člověka naplnit. Přemýšlej nad tím a nenech sebou manipulovat, i když ti bude svět říkat cokoli. Snaž se jednat podle svého svědomí. Držíme palce a přejeme, ať se snažíš hledat opravdové hodnoty, které vedou k radosti a štěstí. P.

© redakce (24.06.2013 10:02)
Milá..., z tvé otázky je vidět, že máš citlivé svědomí, což je dobře. Pokud jsi eucharistický půst neporušila dobrovolně ze své vlastní vůle (že by ses na něj prostě "vykašlala"), hřích to není, není třeba se tím trápit. Poučila ses a příště si už dáš pozor ;-) Přejeme ti krásný poslední červnový týden! P.