© P. Jan Balík (30.08.2013 09:10)
Manželství, jak o něm hovoří Ježíš, je rozhodnutí spojit svůj život s druhým, a to na celý život - až do smrti (např. Mt 5,31; 19,6; Mk 10,9; Lk 16,18). Rozvod je tedy vždy provinění proti slibu, který si snoubenci navzájem dali a to před Bohem. Manželství je uzavíráno na celý život. Muž i žena po své svatbě mají po celý život budovat svou lásku. Jsou za její prohlubování odpovědní. Pokud se tedy někdo rozvede, (často jen z citových důvodů) někdy protože se manželství proměnilo v takové vzájemné boje, že nebylo možné další soužití, manželství přesto před Bohem trvá dále. Když se lidé, kteří svou oboustrannou vinou došli až tak daleko, že se nenávidí a nemohou spolu žít, rozvedou, pak je třeba, aby už nikoho nehledali. Pokud nehledají, plní závazky k dětem a svým životem konají pokání za porušení slibu, mohou samozřejmě ke svátostem. Ale když si najdou dalšího partnera, nemohou s ním vstoupit do druhého manželství - tedy civilně ano, ale ne před Bohem v kostele. Proto je tento jejich druhý sňatek neplatný před Bohem a oni žijí neustále v rozporu s Božím řádem. Tedy pak nemohou ke svátostem. Nemohu se přece zpovídat z hříchu, pak jít domů a v hříchu pokračovat jako by se nic nedělo. Pochopitelně, i takoví mají chodit do kostela, vést své děti k víře, modlit se, číst Písmo, ale nemohou ke svátostem. Je to bolestné, viď? Musím říci, že je. Proto je tak důležité se na manželství velice dobře připravovat. Pokud se rozvedli Tvoji rodiče, je třeba jim postupně odpustit a sama se vyvarovat podobných životních osudů. Poznámka: Je jedna možnost, jak se manželé, kteří žijí v neplatném manželství a mají spolu děti a nemohou se kvůli nim rozejít, a chtějí ke svátostem, mohou zachovat. Když slíbí, že se budou k sobě chovat jako bratr a sestra, pak je možné, aby ke svátostem přistupovali. Toho jsou ale většinou schopni pouze lidé starší.

© P. Jan Balík (03.09.2013 08:58)
Milá Lenko, je velice dobré, že se ptáš. Tvoji otázku můžeme ale malinko pozměnit: je takové jednání dobré pro váš vztah? Myslím si, že ne. Proč? Vztah mezi děvčetem a chlapcem má své stupně. Nejprve je zamilovanost - prostě je nám spolu dobře, obdivujeme krásu druhého, jsme přitahováni silou lásky. Druhým krokem je doba, kdy už druhého nevidíme jen jako toho, který mně přitahuje, ale začneme se navzájem poznávat: jak žije, jakou má povahu, jaké má názory, z jaké rodiny pochází, jaké mají zvyklosti, jak je na tom s vírou.... a tehdy začínají první neshody, snaha si porozumět. Je to období, kdy se dva k sobě nepřibližují jen silou lásky, ale i v dalších rozměrech svého života. Zde se mohou mladí i rozejít. Prostě zjistí, že si nerozumí. Když se toto období dobře prožije, pak nastoupí další - rozhodnutí, že pro tohoto člověka se chci obětovat, tohoto člověka chci udělat šťastným, tohoto muže přijímám jako otce svých dětí. V první a druhé fázi je vhodnější, aby se vztah prožíval více romanticky a neprojevoval se moc v tělesných dotycích. Zvláště ne v dotycích na intimní místa. Stačí přece podání ruky, jemné pohlazení, krátké políbení. Tělesné vyjádření lásky totiž velice snadno vytvoří zdání lásky na život a na smrt, ale zabrání té namáhavé etapě poznávání druhého i v jiných ohledech. Ještě jednu okolnost je třeba říci. Pro kluka je důležité, aby se naučil ovládat svou tělesnou vášeň. Jedině pak je schopen milovat. Chlapci namluví spoustu slov o lásce, ale musí se hodně snažit, aby pochopili, že láska je především ochota obětovat se pro druhého. Je dobré, když si děvče svého kluka také vychovává - nedovolí mu některé intimní dotyky, nespí s ním. Prostě je na děvčeti, aby klukovi ukázala, že si váží svého těla, a proto ho snadno nerozdává. Něco tak krásného a intimního je určeno jen těm "pokročilým zamilovaným". Jen si stačí připomenout, že mnohdy lidé spolu sice začnou chodit, ale pak se zase rozejdou, protože zjistí, že by to do manželtví nebylo. Přece není možné každému darovat svou intimitu. Jde tedy o hřích? Hříchem není samotný dotyk, ale sobectví, které v něm je obsaženo. Proč ti kluk sahá pod triko a na prsa? Chce tím vyjádřit lásku nebo spíše podlehne své vášni a potřebuje se tě dotýkat, protože to tak cítí? Má-li tě skutečně rád, nebude dělat něco, co je jemu sice příjmené, ale tobě ne. Tak hodně odvahy, aby vaše láska rostla.

© redakce (26.08.2013 21:05)
Díky za odkaz. Většina "křesťanských" zásad má rozumné lékařské i psychologické opodstatnění.

© P. Jan Balík (26.08.2013 10:04)
Milá Míšo, tvá otázka je velice důležitá a je dobré, že se o tyto oblasti lidského života zajímáš. Napíšu ti stručně, co učí katolická církev. Ale bylo by vhodné, aby sis k tomu něco více přečetla. Jedna věc je vědět, ale druhá je pochopit. Odkazuji tě proto na web: teologietela.paulinky.cz a také na knihu: West - Teologite těla pro začátečníky (vydalo nak. Paulínky). Co vyplývá z Bible a co učí katolická církev? 1) Bůh stvořil muže a ženu a dal jim společný úkol: nést dál lidské pokolení a rozvíjet svět. Jaké jsou tedy cíle manželství? Vzájemná láska manželů a plození dětí. Manželé při svatbě slibují, že přijmou děti od Pána Boha. Pokud by uzavírali manželství a děti nechtěli, tak lžou sobě i Bohu a jejich manželství je neplatné. 2) Jak mají manželé žít plození svých dětí? Hovoříme o: odpovědném rodičovstí, které znamená, že přijmou více dětí, pokud mohou, a pokud mají vážný důvod pro nepočetí (např. nemoc ženy, svízelné sociální okolnosti), pak oddálí početí. Jak oddálit početí? Je jediný mravní způsob - zdržet se v době plodnosti ženy sexuálního styku. Proč? Co se sexuální styk manželů? Jistě, je to chvíle rozkoše, prožitku lásky, ale je to též okamžik, ve kterém si dvě osoby znovu obnovují - tentokrát svými těly - manželský slib: daruji se ti a přijímám tě. Je to taková opakovaná svatba. Pokud do manželství vstoupí antikoncepce (třeba i kondom), pak je narušeno vzájemné darování se. S anitikoncepcí jakoby si manželé říkali: dávám se ti, ale jen trochu. Z toho vyplývá, že manželství je daleko více posvátnější a Boží, než jak obvykle lidé - i věřící - chápou. Je to krásné, když si uvědomíme, jak hluboce si cení církev manželské lásky. Žít odpovědně lidskou lásku je ale náročné. O tom není pochyb. Je proto vhodné, aby se mladí lidé seznámili již v době dlouho před manželstvím s nějakou lékařskou metodou, která pomůže ženě poznat, kdy je plodná a kdy ne. Dnes je nejdokonalejší tzv. symptotermální metoda a vyučuje ji Cenap (cenap.cz) a Liga pá páru (www.lpp.cz). A že v této oblasti je evangelium a styl života světa kolem nás radikálně odlišný, to je jasné. 3) Pokud je atikoncepce navíc ještě abortivní, způsobující potrat, pak jde o další etický problém. Při použití kondomu jistě toto nebezpečí nehrozí, ale u hormonální antikoncepce je zřejmě vždy nějaké procento nebezpečí, že dojde k oplodnění, ale ne k uchycení vajíčka v děloze. Bývá to zmiňováno v příbalových letácích (např. zabraňuje nidaci = uchycení oplodněného vajíčka v děloze).

© reakce z redakce (23.08.2013 12:41)
Ahojky, zatím nevím. Příští týden máme poradu,a toto je jeden z bodů, který budeme probírat. Ozvi se prosím začátkem září, to už snad budeme vědět víc. Díky a hezký den. M.

© reakce z redakce (22.08.2013 12:42)
Ahoj Katko, tak to je opravdu nepříjemné. Možná by mohla pomoci paní doktorka na kožním? Zkus se o tom poradit s maminkou. Držíme palce a ozvi se, jak to dopadlo. M.

© reakce z redakce (22.08.2013 14:10)
Ahoj Addino, no možné to je, to nakonec vidíš v různých časopisech, telce nebo možná i ve svém okolí. Ale jestli je to tak správně, to už je věc druhá. Zkusme se na to spolu mrknout: Manželství je vztah dvou lidí, kteří se mají rádi, slíbili si lásku, úctu, věrnost...vydržet v dobrém i zlém. (stojí za to, si celý slib přečíst, a popřemýšlet o něm). Když je pohodička a zamilovanost, tak je vztah krásný, bezstarostný, bez mráčku. Ale tak to není pořád, a myslím si, že ani nemůže být. Jsme "jenom" lidé, máme svoje nálady i tkzv. špatné dny... A tak se ti najednou může zdát, že ten druhý nestojí za nic, a ten soused odnaproti je takový fešák, a usmívá se na mě a... Je jeden hezký citát. "Co nic nestojí, za nic nestojí". A nemluví se v něm o penězích:), to vůbec ne. Když chceš udělat ve škole nějakou zkoušku z předmětu, který ti moc nejde, musíš máknout, jiná možnost není, pokud chceš obstát. Když si koupíš nové auto, je to moc bezva, poznáváš díky němu spoustu krásného a zajímavého, a dostaneš se tam, kam by ses bez něj nedostala. Ale jen do té doby, než dojde benzín:). Pokud znovu nedoplníš nádrž, je auto sice pořád stejně krásné, ale celkem bez užitku. Myslím si, že v manželství je taky potřeba neustále doplňovat - lásku, pochopení, sebezápor, kamarádství, radost, pohodu...Když se o to snaží oba dva, potom je v manželství hezky, i když přijde nemoc, starosti nebo nějaké pokušení. Je to vytrvalostní běh:)...(v manželském slibu je věta: dokud nás smrt nerozdělí) Pokud si dva mladí lidé, kteří se rozhodnou pro manželství, přizvou do svého manželství ještě i Boha, potom získávají nádherný a důležitý BONUS. A i když se někdy nedaří a jsou problémy, věřím, že Bůh ty, kteří ho prosí o radu a doufají v Něho, nikdy neopustí. M.

© reakce z redakce (23.08.2013 09:28)
Ahoj, o odpověď jsme poprosili P.Jendu Balíka. P. Jenda Milá tazatelko, je vidět, že tě událost se vzáleným příbuzným zaskočila. Říkáš, že se jedná o "bratříně". Rozumím-li tomu dobře, jedná se o syna bratrance nebo sestřenice tvého otce nebo matky. Pokud ano, pak se jedná o příbuzenecký vztah v boční linii 6. stupně. Takovýto příbuzenský vztah nebrání podle církevního ani podle civilního práva uzavření manželství. Takovíto příbuzní mohou spolu vstoupit do manželství, ovšem musí sami podle okolností zvážit, zda je to rozumné. Až potud se jedná tedy o řešení ryze právní. Ale je třeba odpovědět i z jiné stránky a to psychologické. Píšeš: Začali jsme si spolu něco. Zde je možná háček. Zamilovat se, vzplanout velkou láskou, být přitahována k chlapci, to vše se v mládí stane velice snadno. Láska člověka prostě zachvátí. Každý z nás je ale odpovědný za sebe, své chování a má i rozum a vůli. Avšak nevyplácí se, když člověk dá průchod jen citu, zamilovanosti, fyzické a duchovní přitažlivosti. Cit bývá mnohdy nedobrým rádcem. Nehledě na to, že když citová přitažlivost člověka zachvátí a člověk ji neovládně rozumem a vůlí, snadno se nechá člověk strhnout k jednání, které může být nerozumné, dokonce hříšné - prostě mylné. Prostě cit je dobrá záležitost, ale člověk není jen cit. Vždy by se měl snažit jednat jako celý člověk: jednat dle rozumu, řídit se pak vůlí a pak se postupně i cit uklidní a ustálí. Zamilovanost - strhnutí citem - je sice krásné, ale nestálé. Od zamilovanosti ke skutečné lásce (ochotě žít pro dobro druhého, sloužit druhému) je dlouhá cesta. Když dnes lidé dají průchod jen a jen citu, nechají se ovládnout tělesnou přitažlivostí, pak se snadno stane, že sice prožívají nádherná období, ale jejich vztah nevyspěje, nestane se postaveným na celé lidské bytosti: jakoby spí rozum a necvičí se vůle. A bez zapojení rozumu a vůle je manželství a rodina dosti obtížná, možná i nemožná. Domnívám se, že právě proto se mnozí lidé dnes rozvádí. Nenaučili se milovat druhého a nechali se unášet jen citem a tělesnou blízkostí, ale láska je neuchvátila celé - i rozum a vůli. A cit pomíjí a to i ten nejkrásnější. Je to jako s kolem. Nestačí, aby kolo bylo krásné na pohled, mělo nádherné barvy. Aby kolo bylo kvalitní, potřebuje mít i dobré brzdy a vymakané převody. K čemu je nádherně zbarvené kolo bez brzd?

© reakce z redakce (21.08.2013 08:03)
O odpověď jsme poprosili P. Jendu Balíka: Milá tazatelko, jsme to lidé zvědaví a zvídaví, že? Pochopitelně, že tě tyto součásti lidského života v manželství zajímají. Na tom není nic divného. Avšak lze na internetu z nějakého filmu získat odpovídající informace? Bohužel ne. Pokud je nějaký sex muže a ženy nafilmován, pak se zpravidla nejedná o opravdovou manželskou lásku, ale o znázorňování, napodobeninu manželské lásky. Většinou herci nejsou ani herci a sex hrají. Takovéto zobrazení tedy není pravdivé, ale je to hra. Pravdivé není jednak v tom, že se nejedná o manžele a pak většinou to, co je předváděno, je ukazováno v nejkrásnějších, ale v reálu neexistujících podobách - je to jako snímek ženy na titulce časopisu - taková žena neexistuje, je přeci velice uměle na focení připravena a pak je ještě fotka upravována počítačově. Jak získat pravdivé informace? Není to někdy lehké, uznávám. Třeba by mohla pomoci maminka. Pokud s ní máš dobrý vztah, nebudet až takový problém. Neboj se jí zeptat a řekni jí třeba, že budeš ráda, když ti o tom povykládá třeba za pár dní, aby si to mohla promyslet. Někdy se prostě lidé o těchto intimních věcech stydí hovořit. Existuje také více solidních knih, které jsou ovšem určeny různě starým čtenářům. Nevím, kolik Ti je let, ale mohu Ti doporučit knihy od Daniela Angeho (zrovna teď vyšla u Karmelitánů: Tvé tělo je stvořeno pro lásku); od Paulínek: Ch. West - Teologie těla pro začátečníky a také knihu, kterou jsme napsal pro mladé s názvem: Máš na víc. Je k dostání u Paulínek a je i v elektronické podobě. Určitě je mnoho dalších knih a pak existuje super web: http://teologietela.paulinky.cz/ Proč záleží na tom, kde získáváš informace? Především proto, že sexuální spojení muže a ženy je často popisováno jen jako záležitost rozkoše, bez souvislosti s manželstvím a s početím dítěte. Další důvod je to, že každý člověk má paměť a do ní se mu vpisují (třeba i podvědomě) podněty - třeba filmy a sexuální scény. Je vhodné, aby si člověk své podvědomí nezanesl zbytečným smogem a nebo přímo něčím jedovatým. Zobrazení sexu na internetu snadno sklouzne do pornografie - falešně zobrazovaného sexu jen pro sex. Ale sexualita má hluboký význam a je přece stvořena Bohem - pokud se žije dle toho, jak ji Bůh zamýšlel je dobrá a svatá. Pokud jsi se tedy podívala jednou ze zvědavosti, není to jistě nějaký těžký hřích, ale je dobré, abys to pro zdraví svého nitra už nedělala. Opakovaná zvědavost se snadno stane totiž už hříchem. Překonej nevhodnou zvědavost, ale buď zvídavá a hledej u solidních zdrojů.

© reakce z redakce (21.08.2013 08:06)
Ahoj Katko, zkus si najít nějakou zálibu. Můžeš si číst, jezdit na kole, něco hezkého si vytvořit - třeba album pro celou rodinu, náramek, náušnice, navštívit kámošku...Zkus popřemýšlet, určitě na něco přijdeš. Držíme palce. M.

© reakce z redakce (20.08.2013 14:11)
Ahoj Nicku, díky za dotaz, vlastně dotazy dva:). V patnácti letech s někým "spát" je opravdu hodně hodně brzy a v redakci s tím rozhodně nesouhlasíme a jsme rádi, že ses rozhodla a měla tu odvahu se o tom s nevěřícím klukem vůbec bavit. Nabízíme knížku Sex-šlehačka na dortu (už jsme o ní psali několikrát) - http://www.tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html. Je tam spousta krásných myšlenek i příkladů ze života. A proč věříš v Boha? Odpovědí určitě existuje spousta. Každý člověk by ti asi odpověděl jinak, je to natolik osobní... Zkus odpovědět tak, jak to ty sama cítíš - co pro tebe Bůh znamená? Jistotu, radost, pokoj, blízkost, bezpečí, něco co nedokážeš přesně popsat...? Jsme v redakci moc rádi, že máme takové šikovné čtenářky, které se nebojí o své víře mluvit. Budeme rádi, když nám napíšeš, jak to dopadlo. Měj se hezky. M.

© reakce z redakce (19.08.2013 14:52)
Ahoj Zzzz, sladké nápoje opravdu při hubnutí nejsou úplně to pravé ořechové:)... Ale co třeba zkusit vodu s citronem, hodně naředěný džus nebo ovocné vychlazené čaje? Navíc nějaké drastické hubnutí není zdravé pro nikoho, ale to určitě víš. Zkusily bychom v redakci spíš osvědčené malé porce jídla 5-6x denně a pohyb. Je to sice náročnější a pomalejší cesta k hubnutí, ale zato asi nejzdravější, nejúčinnější a hlavně trvalá. Tak ať se ti podaří. M.

© reakce z redakce (14.08.2013 17:36)
Ahoj KiWi, jsme pro vás moc rády, to mi věř:), a máme radost, že v nás naše čtenářky mají takovou důvěru. Díky za ni. Je to všechno hezky propojené, že? Víš, myslím, že modlitbou za toho kluka vůbec nic nezkazíš, ale nic jiného bych v tomto případě vzhledem k tomu, že se ti nelíbí, nemáš k němu důvěru, nechceš se vázat (což je v patnácti pochopitelné) ... už dál nedělala. Myslíme na tebe a fandíme ti. Za redakci M.

© reakce z redakce (13.08.2013 11:07)
Děkujeme Katko, tobě taky:). M.

© reakce z redakce (13.08.2013 12:08)
Ahoj KiWi, díky za důvěru. Pokud s ním nechceš mít nic společného, tak je to tvé rozhodnutí, které musí nebo měl by respektovat. Blokla jsi si ho na facebooku, což je určitě dobře, a protože jsi s ním ani nemluvila, myslím, že je zbytečné mu i odepisovat. Zamezíš tím zbytečné komunikaci, kterou nechceš. Neznám ho, nevím jaký doopravdy je. Ani nevím, kolik je ti let, ale pokud by tě začal jakýmkoliv způsobem obtěžovat, rozhodně bych ti radila požádat o pomoc rodiče nebo dospělého, kterému důvěřuješ. Myslím na tebe a klidně se zase ozvi. M.

© reakce z redakce (13.08.2013 11:31)
Ahoj Te, díky za otázku. Je vidět, že nad vztahem přemýšlíš, a není ti to jedno. A to je moc dobře. Zkusím odpovědět. Víš, určitě jsou holky a kluci, kteří se do sebe hned napoprvé zamilují a je to opravdu na celý život, jsou z nich pak bezva manželé a později milující rodiče, a spokojené babičky a dědečci:)...Ale je určitě i spousta kluků a holek, kteří se prostě v určitém momentu "jenom" do sebe zamilují, i když třeba úplně bezhlavě, a po čase zjistí, že to sice bylo fajn, ale na celý život si to už představit nedovedou...Třeba proto, že se objeví nějaké chyby a chybky, které nejsou ochotni jeden nebo druhý tolerovat. Určitě je podle mě lepší přijít na to, že jsi fajn, ale spíš jako kamarád, než si někoho vzít jenom proto, že mám pocit, že po tom našem chození to tak nějak už vyplynulo, i když to vlastně už ani nechci... Neobviňovala bych Pána Boha z nějakého trápení. Je to právě ON, který nám dal všem svobodnou vůli, a proto máme všichni bez rozdílu tu krásnou, i když hodně odpovědnou šanci, rozhodovat se každý sám za sebe. Na druhé straně je pravda, že se může někdo omlouvat tím, že to svádí na Boha, a není to tak, prostě se jenom vymlouvá, ale to už je spíš problém jeho a jeho svědomí... Našla jsem články u nás na webu, který se k tomuto tématu chození myslím docela hodí. http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/jak-najit-toho-pra
veho-npk.htm http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/na-t
oho-praveho-si-radeji-pockam-do-osmdesati-lew.htm Pře
ju
ti krásný zbytek prázdnin. M.

© P. Jan Balík (12.08.2013 11:40)
Milá Wivi, proč jsou metody PPR vysmívané, zneuctěné, opovrhované? Mám za to, že ze čtyř důvodů: a) Lékaři se o nich většinou ve škole neučí a když, tak jen o kalendářní, která byla první a její spolehlivost nebyla moc veliká. b) Na metodách PPR se nedá vydělat, ale hormonální antikoncepce přináší obrovské zisky - firmám i doktorům. c) Všeobecná neúcta k životu. Společnost, ve které žijeme, pokládá dítě často až za nadbytečné, velikou zátěž a preferuje pouze užít si - sex za každou cenu a bez odpovědnosti. Potraty musí mít na lékaře, kteří je provádí, jistě velice negativní vliv - otupují jim svědomí. d) Často jsou proti PPR předsudky i ze strany věřících lidí. To znamená, že ani věřící lidé nevydávají pořádné svědectví o PPR. Pokud máš maminku a tatínka, kteří jsou s PPR spokojeni, chval Pána Boha. Jsou krásným příkladem, že církev je Boží a její učení není moralizování, ale pomoc člověku, aby žil kvalitně. Nenech se odradit agresí, ale uč se inteligentně o PPR hovořit. Mnoho krásného materiálu najdeš na: http://teologietela.paulinky.cz/ a na https://tob.signaly.cz/rubrika/antikoncepce-a-prirozene-
planovani-rodicovstvi

© redakce (12.08.2013 11:49)
Ahoj Katko, u Facebooku, stejně jako u mnoha dalších věcí v životě, platí staré známé heslo: "Všeho moc škodí." I FB může sloužit k dobrým věcem (propagace zajímavých akcí, přání lidem, na které nemáme žádný jiný kontakt, udržování vztahů,...). Špatně je, když se z něj stane závislost, když nás okrádá o čas, který bychom mohli využít jinak. Zda je každý pátek půstem? Pokud na něj nevychází nějaká slavnost, člověk by si měl tento den odepřít maso. Pátek je dnem, kdy podle Bible zemřel Kristus na kříži, obětoval se za nás. Tak i my máme něco obětovat. Jednak se tím učíme sebezáporu, což může být později v mnoha oblastech užitečné, a jednak se i naše tělo trochu "pročistí". Někteří lidé dokonce drží páteční půst tak, že celý den jedí pouze chleba a pijí vodu. Mohou se tak "obětovat" za jiné lidi, obětovat půst na nějaký úmysl. Ale je to věc dobrovolná, nikdo tě nemůže do postu nutit. Že se ti nedaří ranní modlitba? S tím určitě bojujeme téměř všichni. Nechtěj velké věci, velká slova. Stačí, když třeba každé ráno uděláš znamení kříže a řekneš třeba: "Pane, díky za dnešní den, pomoz mi, abych ho správně prožila." I to je ranní modlitba. Děkujeme za přání pro holky i pro nás, kamaráda si važ, je dobré vědět, že na nás někdo myslí. Přejeme Ti hodně radosti a trpělivosti, ať se Ti daří! ;-) P.

© redakce (12.08.2013 09:24)
Ahoj Mončo, festival United je multižánrový KŘESŤANSKÝ festival. Není čistě katolický, ale pořádají ho i katolíci (např. P. Pavel Šupol). Jeho cílem je spojovat lidi z různých církví, hledat společnou komunikaci skrze hudbu, filmy, modlitbu. Organizátoři hledají to, co křesťany spojuje, ne to, co je rozděluje. I my máme usilovat o jednotu a ne se vymezovat jako "my" a "oni". Myslím, že je to moc hezká myšlenka, kterou se daří uskutečňovat v praxi. Několikrát jsem měla možnost se festivalu zúčastnit osobně, a rozhodně tam katolíky nediskriminují. Není se čeho bát. Nikdo tě nenutí chodit na program, který pořádají představitelé jiných církví, ale může pro tebe být dobrou zkušeností zjistit, že i lidé z jiných církví se modlí ke stejnému Bohu jako my. Pokud se zaměříš na prohloubení víry a vztahu k Bohu a ne na hledání rozdílů, určitě tě festival obohatí. Možná objevíš nové způsoby, jak v duchovním životě růst. Během festivalu je k dispozici duchovní poradenství, najdeš tam i katolické kněze, se kterými si můžeš promluvit nebo si zajít ke svátosti smíření. Také z vedoucích seminářů a z řečníků si můžeš vybrat katolíky. Je to jenom na tobě. To by snad pro uklidnění rodičů mělo stačit. Doufám, že všechno dobře dopadne a budeš moct jet. Stojí to za to. Já se tam letos také na chvíli objevím, tak se možná potkáme. ;-) P.

© P. Jan Balík (12.08.2013 11:04)
Milá Sisi, Pán Ježíš říká: "Kdo stojíš, hleď, abys nepadl." Víra není mobil, který mám v kapse a je to. Víra je vztah s milovanou osobou - s Ježíšem. A každý vztah může ochladnout. Tedy, ne ze strany Ježíše, ale nás lidí. Pokud Tvůj kamarád ochabl a lákají ho jiné nauky, je dobré se za dar víry pro něj jistě modlit. A hovořit s ním? Jistě, pokud je ochotný debatovat, snažit se mu ukázat, jak je Ježíše fantastický a super, jak je víra radostná a krásná. Můžeš mu také doporučit, aby si ještě před tím, než víru opustí, zajede na nějaké kvalitní setkání mládeže (např. o Silvestru do Příchovic, na Vesmír, do Taizé, na Festival mládeže v srpnu 2014 do Medjugorje, na Jump, na Entercapm). Třeba tam otevře své srdce a Pán Ježíš ho osloví. Bohužel často to bývá tak, že v dospívání mladý člověk od víry opravdu odpadne a pak za léta se k ní jako starý vrací. Škoda života bez víry, ale Bohu díky za návrat. Tedy neztrácet odvahu a trpělivost, i když to zdánlivě nikam nepovede.