© redakce (14.03.2014 07:31)
Ahoj Moucho, nápad je to dobrý a článku o modlitbě (a různých tipech na modlitbu) se opravdu dočkáš, ale až v červnovém čísle. Časopis se totiž musí připravovat hodně dopředu, aby se mohly články zkontrolovat a případně přepracovat, vybrat fotky a aby měla grafička čas jednotlivé strany vytvořit ve speciálním programu a také, aby zbyla rezerva na balení a distribuci. V tuto chvíli je proto dubnové číslo už na grafice a nemůžeme do něj nijak zasahovat. Můžu Ti ale zatím doporučit knížku modlitební Youcat pro mladé, tam najdeš spoustu různých modliteb pro nejrůznější příležitosti. Měj krásný den! ;-) P.

© redakce (13.03.2014 17:01)
Ahoj, jak už jsme nedávno psaly, situace kolem nového webu se trochu zkomplikovala kvůli nemoci webmastera. Nového webu se dočkáme snad o Velikonocích. I my už se na něj těšíme. Prosíme o trpělivost. Měj se hezky. ;-) P.

© P. Jan Balík (13.03.2014 10:27)
Milá tazatelko, Bůh miluje každého člověka naprosto originální láskou. A k jeho lásce patří i dobrota a milosrdenství. Ano, člověk se může rozhodnout proti Boží vůli. Ale Bůh se jistě nemstí. Pochopitelně, že člověk si svým rozhodnutím může způsobit mnoho důsledků, které ne všechny mohou být příjemné (např. způsobí se manželské ropzepře či krach manželství). Pokud se jedná o rozhodnutí, která nejsou zlem, tedy nejsou těžkým hříchem (což je případ, na který se ptáš), Bůh jistě trpělivě provází člověka svým požehnáním. A pokud je rozhodnutí těžkým hříchem, zve člověka Bůh svou láskou k pokání. Ale ještě otázka: co je to Boží požehnání? Jistě to nelze chápat jen tak lidsky, že se nám vše podaří a vše nám bude vycházet podle našeho a nebudeme mít problémy. Boží požehnání je spíše snaha Boha, abychom byli spaseni, dostali se do nebe. Tedy Božím požehnáním může být i nemoc, úraz, nějaká životní nepříjemná událost... Proč? Protože může přivést člověka k tomu, že se začne o Boha zajímat a vydá se po cestě Boží. Takže. Nejlepší je, aby se člověka Boha ptal po jeho vůli a snažil se ji pak přijmout a konat. Ale to znamená, že člověk se musí také umět rozhodnout. Proto je tak dobré, aby se mladí lidé modlili za své budoucí životní povolání. A kdo poctivě hledá, ten jistě najde a rozhodne se co nejlépe. I pak přijdou kříže, ale ty jsou všechny jistě jen a jen Božím požehnáním.

© redakce (13.03.2014 07:56)
Ahoj, na tyto otázky Ti dá 100 % odpověď paní doktorka (buď obvodní lékařka nebo gynekoložka). My v redakci bohužel nejsme odborníci a nemáme vystudovanou medicínu. Za sebe si myslím, že se o nic vážného nejedná, pokud nepociťuješ svědění a pálení. Zkus více nosit bavlněné ("vzdušné") spodní prádlo a vyhnout se upnutým kalhotám z neprodyšného materiálu, nepoužívat tolik vonné sprchové gely a parfémovaný toaletní papír. Pokud by se ve výtoku objevily hrudky nebo začal zapáchat jinak než po moči, případně změnil barvu na světle zelenou či žlutou, vyhledej lékaře. A neboj se. I kdybys náhodou zánět měla, není to přece žádná tragédie. Jedna krabička léků to vyřeší a budeš mít pokoj. A to je lepší než se zbytečně stresovat, ne? ;-) Ať se Ti daří, měj pěkný den ;-) P.

© redakce (11.03.2014 13:49)
Ahoj 394, to je zajímavá otázka. Samozřejmě, že vždycky můžeme poznat někoho, kdo se nám zdá ještě úžasnější, než je náš současný partner (manžel). Jde ale o to, jak chápeme lásku. Pokud ji zaměníme za zamilovanost, můžeme prostřídat řadu dalších partnerů a mohli bychom hledat toho "pravého" donekonečna (a třeba zjistit, že i když jsme poznali spoustu "vysokoškoláků", nakonec si stejně nejvíc rozumíme s tím spolužákem ze základky, který je ale už zadaný). Když si však uvědomíme, že k pravé lásce patří svobodné rozhodnutí a oběť, začíná to celé dávat větší smysl. Když se totiž pro někoho rozhodnu (a předtím se za svého partnera a jeho poznání i předem modlím), tak může do mého života přijít spousta mužů, se kterými si také budu rozumět, ale protože jsem se rozhodla pro jiného, nezačnu už s nimi chodit. Je to samozřejmě spojené s určitou obětí, ale pokud si můžeme vzájemně věřit, je taková láska mnohem krásnější než nekonečné hledání. Pro člověka není dobré, aby byl sám, ale není také dobré, aby hledal partnera donekonečna a nikdy se neusadil a nezaložil rodinu. Je potřeba se rozhodnout pro jednoho. Bůh naši volbu respektuje, je-li upřímná, a provází ji svým požehnáním (zvláště díky svátosti manželství). Měj se moc hezky. ;-) P.

© P. Jan Balík (12.03.2014 07:13)
Milá Leňo, především: čakry a mandaly do psychologie nepatří. Psychologie je věda, která zkoumá člověka podle přísných vědeckých kritérií, a ne jakési líbivé či neracionální dohady. Věda pracuje na principu dokazatelnosti jevu, na výzkumech (solidních) a na racionálních úvahách. Čakry a mandaly mají asi takovou vědeckou váhu, jako u nás v Evropě pověra (dotknout se kominíka). Neboj se, čakry a mandaly jako takové neškodí. Samozřejmě, že mohou být zneužity lidmi, kteří k nim přidají svůj duchovní postoj, spojí je s náboženskými bludy a prostě se této neracionální věci oddají víc, než něčemu jinému. Ulítnou na nich. Takže, malovat je, protože to musíš, nebo poslouchat řeči o čakrách, nic neznamená. Je potřeba vše racionálně hodnotit a klidně i diskutovat s paní učitelkou o tom, zda je to věda nebo ne, zda to je dokazatelné či ne, zda je to pouze výplod nějakých náboženských filosofií východu nebo něco, co stojí pevnýma nohama v lidské racionalitě. Jak připomínal papež Benedikt: víra bez racionality se stává pověrou a určitým spiritualismem (tedy něčím, co člověka odvádí od lidského prožívání a uvádí ho jen od nějakého nereálného duchovního světa). Naopak věda bez víry se nakonec stává nelidská (odlidšťuje a jde proti základní etice).

© redakce (11.03.2014 10:26)
Ahoj Houslistko, myslím, že sis na svoji otázku odpověděla sama. Zamilovanost může trvat klidně i jeden den, je to individuální. A platí často ono známé "sejde z očí, sejde z mysli" a navíc jsi ve věku, kdy se člověk zamiluje a "odmiluje" velmi rychle. Pokud je objekt tvého zájmu daleko nebo jsou city delší dobu neopětované, zamilovanost zpravidla vyprchá. U každého je to jiné, ale to, že ses s tím klukem nepotkávala, určitě k tomu, že už do něj nejsi zamilovaná, přispívá. Otázka je, co se stane, až ho znovu potkáš. ;-). Hezký den. P.

© P. Jan Balík (10.03.2014 08:53)
Milá alo, děkuji za velice poctivý a vážný dotaz. Gratuluji vám k tomu, že se o život v čistotě snažíte. Hodně odvahy i do příštích měsíců před svatbou. Schopnost ovládnout sám sebe je jednou ze základních ctností člověka. Většinou se uvádějí čtyři: statečnost, spravedlnost, umírněnost, moudrost. (V Katechismu od bodu 1804; YOUCAT od bodu 299) Pokud nemá být život neuspořádaný a řízený jen prchavým citem a pokud se nemá společnost proměnit jen v bandu sobců, je třeba, aby se každý člověk o tyto návyky snažil. Proč? Aby byl schopen kvalitního života. Jinak je celý život jen vláčen pocity a sobectvím. Jednou z oblastí, ve které je tyto ctnosti (zvláště statečnost a umírněnost) zvlášť pro muže obtížné získat, je sexualita. Ta je sama o sobě dobrá (darovaná Bohem), ale na druhou stranu je třeba, aby sexuální pud byl podřízen osobě člověka a ne naopak. Sexuální pud je silný a je třeba ho včlenit do celku osoby člověka. Čistota je tedy ve své podstatě schopnost začlenit tuto životní sílu a dar do celku života. Podívej se, i v manželství budou chvíle, kdy je třeba se sexuálně ovládat a jeden i druhý musí umět vydržet ve zdrženlivosti. Je to podobné, jako ve sportu. Prostě některé cviky jsou náročné a chce to hodně posilování. I ovládnutí sexuality je náročné. Je to jako s jídlem. Někdo by snědl vše, co vidí. Někdo má strašně rád sladké. Někdo alkohol. Samo o sobě mít na něco chuť a něco sníst je dobré, ale je třeba mít mírnost, aby člověk nejedl příliš, aby nepil do opilosti atd. Vidím, že zápasíte, a to je dobře. Odmítnout uspokojit svého chlapce je od tebe nejen správné, ale pro tvého chlapce to nejlepší, co pro něj a pro vaši lásku můžeš udělat. Pomáháš mu tím pochopit, že v této oblasti potřebuje ještě trénovat a získat vládu sám nad sebou. Ano, někdy jsme my lidé hodně slabí, to nás pokořuje. Víme, že Boží milosrdenství je veliké, ale nikdy bychom neměli přestat bojovat sami se sebou a svou slabostí. Kdo bojuje, i když občas prohraje, ten je na správné cestě, ten se učí pravdivě milovat. Uspokojovat svého chlapce by znamenalo, že bys ho jen utvrzovala v jeho slabosti. Domnívám se, že tvůj chlapec se o růst ve ctnostech snaží. Možná ho jeho slabost trápí víc, než si myslíš. Popovídejte si o tom, nebojte se vzájemně podporovat v růstu ve ctnostech. Takový růst totiž moc podporuje vaši budoucí manželskou lásku. Žehná P. Jenda

© redakce (10.03.2014 07:23)
Ahoj Horanová, víš, že jsme si zrovna na Tebe vzpomněly, když jsme přemýšlely, kterého z kluků na plakát vybrat? :) To proto, že ses nám několik dnů předtím ozvala. Tak jsme moc rády, že plakát potěšil! ;-) Doufáme, že Tě IN! bude těšit a bavit i dál.Pěkný den. P.

© redakce (10.03.2014 10:04)
Ahoj Natko, děkujeme za zajímavou otázku. Současná doba nás neustále do něčeho tlačí a bere nám pokoj a klid. Jsi teprve v prvním ročníku, takže na starosti spojené s volbou budocího zaměření máš ještě minimálně jeden až dva roky čas. Zatím zkoumej, co tě baví, poznávej sama sebe, zkoušej i nové zájmy a nesoustřeď se jen na jeden obor. Neznamená to, že se nemůžeš věnovat biologii, i když ještě nevíš, jestli ji chceš dál studovat. Člověk totiž nikdy neví, co se může v životě hodit. Já jsem maturovala z biologie, protože mě moc bavila, a nakonec jsem si si vybrala úplně jinou aprobaci (záleží také hodně na tom, na jakou školu se člověk dostane. Plány jsou jen jeden z mnoha faktorů, který o našem budoucím povolání rozhoduje). Nelituji však hodin strávených na biologických olympiádách a volitelných seminářích. Daly mi hodně do života a naučily mě dívat se na svět z nových úhlů pohledu. Je dobré, že váš učitel je do svého oboru zapálený. Věřím ale, že by pochopil, kdybys mu řekla to, co jsi nám napsala. Že se zatím rozhoduješ, co dál, že tě biologie baví, ale přece jen bys kvůli ní nerada zanedbávala ostatní předměty. Takže na přednášku možná občas zajdeš, ale jenom, když kvůli ní nebudeš muset vynechat školu. Klidně si s ním někdy takto otevřeně promluv. Třeba až se tě zeptá, jestli jsi na nějaké jím doporučené přednášce byla. I kdyby tě potom nechválil tolik jako tvé kamarádky, netrap se tím a zkus jim to přát. Vždyť každá máte jiné talenty a kdoví čím se vlastně nakonec stanete. Ani sebevětší pochvala v biologii nikomu nezaručí šťastný život. Štěstí totiž není ukryté v pochvale jednoho učitele. Pokud prožíváš dobu postní, můžeš si dát jako postní sebezápor to, že kdykoli tě "přepadne" závist, v duchu se za kamarádky pomodlíš. Držíme palce a přejeme, ať správně poznáváš, čemu se budeš chtít věnovat. P.

© redakce (07.03.2014 12:39)
Ahoj májo, vůbec to nevadí. Děkujeme za vyplnění a přejeme pěkný víkend! P.

© P. Jan Balík (07.03.2014 09:49)
Milá Katko, to je zajímavý dotaz, na který musím odpovědět zase dotazem. Proč nemáte nějakou katolickou skupinu mládeže, kde děláte to samé? Bavíte se o věcech víry, modlíte se atd.? Možná v tom je zádrhel. Jistěže nás může obohatit pohled druhého, druhé církve, ale "doma je doma". A každý z nás nějaký domov potřebuje. Mimo jiné i proto, aby více chápal a více vnikal do ducha své rodiny (katolické církve). Otázka tedy nezní, mohu chodit na setkání církve Bratrské, ale proč nechodím na setkání mládeže katolické? Rada: nemáte doma nic? Založte spolčo sami, někdo z vás se může přihlásit na kurz animátorů, ať víte, jak na to. Rada dvě: nemáš-li spolčo doma, pokus se najít nějaké v okolí, snaž se více jezdit na nějaké centrum života mládeže, prostě najdi si nějaké dobré, solidní katolické spolčo. Pokud budeš mít ukotvení doma v katolickém společenství, domnívám se, že občas zajít i jinam, nevadí.

© P. Jan Balík (07.03.2014 09:47)
Milá Agáto, Pán Ježíš jasně trvá na tom, že nezabiješ je jedno ze základních přikázání a že tedy nemáme právo zabít druhého člověka. Zabít dítě v lůně matky tedy není nikdy možné. Potrat není nikdy ospravedlnitelný. Samozřejmě, že se může stát mimořádná komplikace, kdy umírá žena i dítě. Tam pak musí lékař postupovat dle nejlepšího svědomí a svých schopností, aby zachránil život obou, což ale někdy nejde. Takže potrat nikdy nelze vykonat z žádného důvodu.

© P. Jan Balík (06.03.2014 13:20)
Milá b, odpověď je snadná. Když zabiji dospělého člověka, ten se může bránit. Když žena svolí k potratu, zabije dítě ve svém lůně. Dítě se nemůže bránit! A je zabito tam, kde má být v naprostém bezpečí! Zabití dítěte je tedy vražda, která je horší a těžší, než zabití dospělého. Oboje je těžký hřích. A protože záměrný potrat je tak vážný, proto je na něj uvalen i trest exkomunikace. Právník by řekl, že trest je uvalen z léčivého důvodu, aby si pachatel uvědomil závažnost a kál se.

© P. Jan Balík (06.03.2014 08:23)
Milá Nikol, obecně se dá říci, že sexuální výchova patří do výchovy prorodinné a do výchovy k etickému chování. Takové programy, které jsou schválené MŠMT existují. Problém spočívá ale v tom, že se dnes lavinovitě šíří po školách takové programy sexuální výchovy, které jsou zcestné. V čem? Oddělují sex od lásky, od početí, od rodiny; hovoří jen o bezpečném sexu atd. Co říká církev? Má za to, že základy sexuální výchovy patří do rodiny a že rodiče mají dbát, aby na školách nebyly jejich děti vystaveny vyučování něčeho závadného. Proto by se neměla konat sexuální výchova na školách, o které by rodiče předem nevěděli. Pokud by rodiče usoudili, že to jejich dětem nepomůže, nemají děti na takové hodiny pouštět. Sama vidíš, jak je do zamotané. Myslím si, že můžeme dělat následující: - konat kurzy pro rodiče, aby dokázali své děti v těchto věcech vychovávat, - podpořit na školách ty programy, které jsou z křesťanského hlediska OK (např. ACET.cz, http://www.etickeforumcr.cz/, http://www.marienovakova.cz/....). Doporučuji také knihy Máš na víc a umíš v tom chodit. Žehná P. Jenda

© redakce (05.03.2014 09:54)
Ahoj, děkujeme za otázku i za pochvalu. Pokud jde o holení podpaží: Nejdříve se umyj, abys odstranila pot a případné stopy deodorantu. Pak na oblast nanes gel na holení (nebo sprchový gel), který tvou pokožku ochrání před poraněním a podrážděním. Poté zvedni paži, až se dotkneš zátylku – pokožka v podpaží se vypne a je snadnější ji holit. Chloupky v podpaží mohou růst všemi směry, takže při holení pohybuj strojkem nahoru, dolů a do stran. Předtím, než použiješ deodorant, počkej několik minut, abys předešla podráždění pokožky. Co se týká holení rukou, názory se různí. V redakci se přikláníme spíš k tomu ruce neholit. Zpravidla totiž v létě samy zesvětlají, a naopak v zimě ztmavnou. Což ale zase tak nevadí, protože se nosí dlouhý rukáv ;-) Měj se moc pěkně! P.

© P. Jan Balík (06.03.2014 09:22)
Milá Míšo, v této otázce se jedná o nepochopení. Věříme v to, že za celým světem je Stvořitel. Ale zároveň to i poznáváme rozumem. Vždyť celý svět je tak dokonalý, krásný a smysluplný. Vírou poznáváme jasně, že za vším je Boží láska. Rozumem a tedy i vědou se propracováváme postupně a pomalu k rozpoznávání toho, jak vše Bůh stvořil. A to je svízelné. Evoluce je vědecká hypotéza, tedy názor vědců, ale není to poslední slovo vědy. Je to další krok k rozpoznávání tajů, jak vše Bůh vytvořil. To, že se dnes tvrdí jako jisté, že je evoluce, je trochu přehnané a vědecky neopodstatněné. Proto se někteří vědci vydali cestou tvrzení, že existuje tzv. inteligentní desing (http://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligentn%C3%AD_pl%C3%A1
n) Máš-li
zájem, pěkné věci píše pan Dr. Běhal. http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-proc-neni-darwinis
mus-prijatelny-dhq-/p_veda.aspx?c=A090527_202152_p_veda_
wag Jaký
tedy závěr? Někteří protestanté berou Bibli až příliš kategoricky a doslovně. Proto hájí, že svět vznikl přesně tak, jak je to v Bibli popsáno - v 7 dnech. Katolíci ale více přijímají skutečnost, že Bible není učebnicí fyziky či vědeckou studií o velkém třesku atd. Tedy bereme spíše popis prvních kapitol Bible jako obraznou báseň, ve které je ale popsáno o člověku to nejdůležitější: celý svět stvořil Bůh a člověka také, jako muže a ženu. Pokud to Bůh udělal evolucí, proč ne? Jen jedno musel, člověku vdechnout duši, protože to dělá vždy při každém početí.

© redakce (05.03.2014 08:23)
Ahoj Iveto, děkujeme za pochvalu. :) A k Tvé otázce: Je moc hezké, že máš ke Kristu v eucharistii tak velkou úctu. V situaci, kterou popisuješ, určitě ke sv. přijímání jít můžeš. Uvolnění jídla ze zubů není přece to samé, jako kdyby sis dala svačinu nebo oběd. To jistě sama cítíš. Je dobré se zamyslet nad tím, proč se před sv. přijímáním postíme? Eucharistický půst má svůj důvod - odlišujeme a zdůrazňujeme jím, že děláme rozdíl mezi obyčejným pokrmem a svátostným pokrmem. To je podstata eucharistického postu: Pomáhá nám uvědomit si, před koho vlastně předstupujeme. Člověk by se proto neměl stávat otrokem nařízení, ale spíš pracovat na tom, aby opravdu přistupoval svobodně k milujícímu Bohu. Myšlenky, které se Ti honí hlavou, jsou spíš pokušením, jak Tě odvést od sv. přijímání, které je posilou. Takže můžeš být klidná a pustit je z hlavy ;-) Přejeme naplno prožitou postní dobu! P.